Odpovídá pacientům ChatGPT lépe než lékaři? Vede konopí k depresím? Koreluje rasový původ se štěstím v rodičovství? Eduard Petiška přináší již tradiční přehled Top 10 nejsdílenějších vědeckých článků na sociálních sítích –⁠ tentokrát za měsíc květen.

Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Přečtěte si analýzu Strategického plánu Horizontu Evropa 2025-2027, Závěry Rady pro konkurenceschopnost o vědeckých publikacích nebo analýzu výsledků výzvy 2022 Erasmus Mundus. Dozvíte se také o úspěchu českých institucí ve třetí výzvě EIT HEI a jak se můžete zapojit do soutěže Industry 5.0 Award.

Na Moravě byl učiněn objev, který má potenciál přepsat historii. Archeologové zde nalezli malou kost z období kolem roku 600, na níž jsou vyryté runy. Navzdory naší slavné národní legendě o Cyrilu a Metoději, kteří měli přijít vzdělávat negramotné pohany, se tedy zdá, že Slované uměli číst a psát již několik staletí před příchodem věrozvěstů. Jak se dostala runová abeceda na naše území? Jak se vůbec šíří písmo napříč civilizacemi? A proč je lidé vlastně potřebují?

Odborným zájmem britského vědce Sama Illingwortha je komunikace vědy. Má sice doktorát z atmosférické fyziky, ale více ho lákalo porozumění tomu, jak předávat poznatky mimo odborné kruhy. Když s komunikací vědy začínal, hledal svoji profesní identitu. A pak si řekl, že věda i poezie jsou jeho životní vášně.  

Konkurenceschopnost humanitních a společenských věd v České republice stále klesá, a to jak v porovnání s ostatními obory, tak i v mezinárodním prostředí. Jako hlavní příčinu vidí Česká asociace pro digitální humanitní vědy jejich nevyužitý potenciál, především v návaznosti na technologický rozvoj. Proto vydala stanovisko, jehož cílem je blíže pojmenovat problémy a upozornit na nedostatky užívané metodiky hodnocení vědeckých výsledků.

Kus posledních letních prázdnin strávila v Mulbekhu, vesnici na severu Indie v oblasti Malého Tibetu. Vědkyně, biochemička, Olga Heidingsfeld z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, tam pomáhala rozběhnout laboratoř. A taky se učila učit lidi v módu, který není pro našince zcela běžný.

Pavel Hobza z ÚOCHB AV ČR se svým týmem poprvé přepsal učebnice před dvaceti lety, kdy objevil a popsal tzv. nepravou vodíkovou vazbu. Spolu s kolegy z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského a VŠB – TUO nyní přichází s objevem, který má potenciál dříve přijatou definici zjednodušit a studenty chemie znovu donutit k tomu, aby přehodnotili své představy o studované látce.