Miška a Zdenda, dva Ph.D. studenti věnující se výzkumu nanotechnologií, vám přístupnou formou vysvětlí, co si pod tímto pojmem představit. Přiblíží svět nanomedicíny a zamyslí se nad tím, jestli s její pomocí budeme moci vyléčit taková onemocnění, jako je například hepatitida nebo rakovina.

Spolupracovala s legendárním Antonínem Holým. V Ústavu organické chemie a biochemie prožila bouřlivé změny v první dekádě milénia, kdy instituce od základů přestavěla svou strukturu. V současnosti v něm vede vlastní vědeckou skupinu a o jednom z jejích projektů vznikla divadelní hra. Vědkyně Iva Pichová vypráví v dalším díle podcastu CHEmic o minulosti a současnosti ÚOCHB a popisuje, jak moderní technologie akcelerují vědecký výzkum.

Petr Zahradník patří mezi uznávané české ekonomy a své znalosti předává také studentům na Fakultě managementu a ekonomiky. A nedávno také zasedl v našem studiu, kde si pro něj Lea a Rasťo připravili řadu zajímavých dotazů. Co je tak fascinujícího na investicích? Má Česká republika z pohledu investic a zajímavosti jejího trhu nějaké přednosti oproti jiným evropským státům? A v čem jsou její největší nedostatky? Už jste slyšeli o klastrech a čím jsou zajímavé?

My guest in the Forum Radio podcast today is Petr Witz, a Postdoc researcher and Assistant Professor at the Department of Public and Social Policy at the Institute of Sociological Studies at Charles University. As a researcher, Witz was based in Copenhagen for three years or so and worked with the largest cross-border infrastructure project in Europe – the Fehmarn Belt Fixed Link – a massive underwater tunnel set to link Denmark and Germany.

Podle předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové bude mít AV ČR striktní peer review. Kdo budou jeho hodnotitelé? Kde se vezmou? Co bude jeho cílem? Zavřít špatné ústavy a zbylé peníze rozdat těm lepším? To se nikdy za ta léta, co hodnocení probíhá, nestalo, píše Dalibor Štys. Přečtete si jeho nejnovější příspěvek na téma hodnocení výzkumných organizací.

I v akademickém prostředí šikana existuje. Výzkum mezi britskými akademiky ukázal, že 28,5 % žen a 19,8 % mužů se stalo terčem šikany. Zajímavé je, že ve třech čtvrtinách nahlášených případů nebyla podniknuta žádná nápravná akce. Jak je na tom akademické prostředí v ČR? Zapojte se do ankety.

Před 70 lety, 1. června 1953, začala v Československu měnová reforma. Peníze se měnily i v poměru 50:1 a přestože režim hlásal, že tím sahá na peníze buržoazie a šmelinářů, dotklo se to masivně i dělníků. A ti se začali bouřit. Nejen v Plzni, ale i v Bohumíně, Vimperku či Praze. Revoltovali ale proti režimu, jak se to často vykládá?