Michael Svatoň vystudoval medicínu, již během studia ho ale zlákala genetika a vědecká práce. Nyní dokončuje doktorské studium ve vědecko-diagnostické laboratoři Childhood Leukaemia Investigation Prague (CLIP) na 2. lékařské fakultě UK a svou výzkumnou prací již významně přispěl k objasnění dvou typů anémií, které vedlo k fungující léčbě a zlepšení zdravotního stavu pacientů.

Za velkým úspěchem často stojí schopní vůdci a vůdkyně. Ale je vůdcovství vrozené, nebo se vůdcovství naučíme během života? Vědecké studie dochází k závěru, že kvalitní leadership je pravděpodobně dílem obojího, tedy biologického a naučeného principu.

Ve čtvrtek 19. 5. 2022 byly vyhlášeni letošní vítězové Ceny Wernera von Siemense. Vědci, výzkumníci a badatelé je získali například za průlomové zobrazovací metody, laserové mikrooobrábění nebo zvýšení efektivity nanovláken v lékařství. Mezi 21 oceněných bylo rozděleno 900 tisíc Kč. 

Vědecké společnosti nejsou uzavřenými spolky, jak by se mohlo pro vnějšího pozorovatele zdát. Jejich úloha je nezastupitelná: rozšiřují a rozvíjejí poznání, ale také se vyjadřují ke společenským otázkám. Jaká je jejich minulost, kam směřují své aktivity a jaký je vztah vědeckých společností k Akademii věd ČR? Na tyto i další otázky odpovídal pro časopis Akademický bulletin předseda Rady vědeckých společností ČR Lubomír Hrouda.

Výzkumná skupina profesora Františka Štěpánka z VŠCHT Praha řeší již čtvrtým rokem projekt Robotický nanolékárník: Výrobní procesy budoucnosti pro personalizovaná terapeutika. Jeho hlavní motivací je takzvaná personalizovaná medicína – snaha o to, aby léčiva mohla být připravována každému pacientovi na míru včetně kombinací vícero účinných látek v dávkách, které jsou pro daného pacienta potřeba.