Nicola Silva přišel na Masarykovu univerzitu před dvěma lety, na Lékařské fakultě MU vede výzkumnou skupinu, která se věnuje studiu části rozmnožovacího procesu – meiózy.

Vyšlo první letošní číslo magazínu Echo, v jehož úvodníku se šéfredaktor magazínu Vladimír Albrecht zamýšlí nad programem Horizont Evropa, na jehož podobu má nemalý vliv stále aktuální pandemie, ale také například klimatická změna.

Prestižní projekt GAČR Expro, který se zabývá využitím frekvenční rychlé skenovací elektronové spinové rezonanční spektroskopie, získali nedávno Petr Neugebauer a jeho výzkumná skupina Magneto-optická a THz spektroskopie. Pětiletý projekt, který podle Neugebauera přirozeně navázal na jeho dosavadní práci i ERC grant, má za cíl vytvořit konzoli umístitelnou na spektrometr. To umožní studovat elektrony, a především relaxační časy.

Chce přijít na kloub možným následkům bombardování raných planet asteroidy a kometami. Co četné impakty těles bloudících v mladé Sluneční soustavě znamenaly pro vznik života? Napsal o tom diplomovou práci, která byla tak skvělá, že za ni Lukáš Petera z Přírodovědecké fakulty UK letos v březnu získal prestižní Cenu Wernera von Siemense.

Zatímco globálně význam nepřímé veřejné podpory výzkumu a vývoje prováděného v soukromých podnicích roste, v Česku počet firem využívajících daňové odpočty na výzkum a vývoj setrvale klesá. V roce 2019 podniky díky odpočtům ušetřily asi 2,7 miliardy korun, dvě třetiny této částky získaly podniky pod zahraniční kontrolou.

Jan Valenta z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy přináší zamyšlení nad knihou Robot 100: Sto rozumů od Jitky Čejkové. Co se v knize dozvíte? A stojí za přečtení?