Zobrazení položek podle značky: analýza
Britská The Royal Society připravila studii, která představuje čtyři možné scénáře, jak by mohla britská věda vypadat po brexitu v roce 2027. Klíčovými faktory pro analýzu byla podoba migrační politiky a budoucí přístup k mezinárodním infrastrukturám a zdrojům financí.
Která země má nejvíc vědeckých pracovníků?
Portál UNESCO eAtlas nabízí globální přehled o počtu vědeckých pracovníků. Na prvním místě se za rok 2015 umístilo Dánsko. Česká republika měla k roku 2015 celkem 3,6 tisíc vědeckých pracovníků na jeden milion obyvatel.
Světové akcelerátory za své už více než desetileté fungování zaznamenaly velký posun. Aktuální trendy z jejich světa shrnuje Global Accelerator Report 2016. Studii, na níž se podílelo 579 akcelerátorů z šedesáti osmi zemí, zpracoval Gust, síť více než 500 tisíc startupů a 45 tisíc světových investorů.
Více než polovina studentů doktorské studium nikdy nedokončí. I ti úspěšní navíc často studují velmi dlouho – průměrná doba úspěšného studia je téměř pět a půl roku a jen 7 % doktorandek a doktorandů absolvuje v řádném termínu. Přestože mezi jednotlivými univerzitami a fakultami existují v úspěšnosti doktorandů nezanedbatelné rozdíly, nízká úspěšnost studia je problémem všech oborů.
Kolik peněz čerpají jednotlivé ústavy Akademie věd ČR z programu Horizont 2020? Tímto tématem se zabývá poslední statistika z červnového Zpravodaje Horizont 2020. Dosud se celé Akademii věd povedlo z programu získat více než 33 milionů eur.
Trend v současném rámcovém programu Horizont 2020 se mnohem více zaměřuje na uplatnění výsledků výzkumu v průmyslové výrobě. Klíčovou roli má sehrát právě spolupráce soukromého a veřejného sektoru, jehož analýzu poskytuje nejnovější text z časopisu Echo.
RIO národní zpráva o ČR za rok 2016
Příznivý výhled nejbližších let, výrazná centralizace a značná závislost na evropských penězích. To jsou hlavní závěry národní zprávy RIO o výzkumu a vývoji v České republice za rok 2016.
Debata o vlivu univerzit a především akademického výzkumu na společnost nabrala v posledních deseti letech na síle. Univerzity v různé míře přispívají k budování vzdělanostní společnosti, řešení globálních sociálních výzev nebo budování otevřeného a inkluzivního Evropského výzkumného prostoru. Autoři očekávájí, že tento trend bude i nadále posilovat.
V roce 2015 směřoval do soukromých podniků nejnižší podíl veřejných zdrojů určených k financování VaV za posledních 11 let. Celková výše nepřímé (daňové) veřejné podpory se však meziročně zvýšila o 11,5 %.
Evropská komise (EK) publikovala přehledovou studii, v níž se snaží zdůvodnit veřejné investice do výzkumu a inovací a kvantifikovat jejich dopady. Veřejné výdaje do VaI podle EK podporují ekonomický rozvoj, růst produktivity a zaměstnanosti.
