Zobrazení položek podle značky: Brain drain

Jiří Friml, rostlinný biolog a držitel dvou prestižních ERC grantů, již řadu let působí v zahraničí, ale přesto se aktivně zajímá o situaci v české vědě. V exkluzivním rozhovoru pro portál Vědavýzkum.cz mluvil s Alešem Vlkem kromě jiného i o problémech, se kterými se tuzemská věda musí v současnosti vypořádat, i možnostech jejich řešení.

V zahraničí žijí stovky českých vědců v různých fázích kariéry. Je také řada vědců, kteří se po zahraničních zkušenostech vrátili do ČR. Kolik přesně jich je a na jakých institucích působí v současné době není známo. Právě proto spolek Czexpats in Science vytváří interaktivní mapu, která zaznamenává působení českých vědců v zahraničí.

Po letech dohledu na projektech Evropských fondů, snahách o získání HR Excellence Award, dohledu NKC Gender a věda a podobně si již dlouho nikdo v České republice nedovolí neuspořádat otevřené výběrové řízení otevřeně schválené orgány fakulty nebo v.v.i.

Nedá mi to, abych nezareagoval na nedávný článek Filipa Husníka Výběrová řízení na vedoucí vědeckých skupin a zejména na jeho tvrzení: „Přestože nyní existuje pro české prostředí webová stránka ResearchJobs, inzerování pozic ‚odborných asistentů‘ (‚assistant professor‘) v ČR je bohužel stále často pouze na oko a pozice jsou navržené na míru pro interní uchazeče. Hlavním cílem inzerce je pak bohužel to, aby se především nepřihlásili nějací kompetitivní kandidáti ze zahraničí.“

Jak probíhají výběrová řízení na vedoucí laboratoří v zahraničí? A čím by se mohly české vědecké instituce inspirovat? V tomto blogu popíšu zkušenosti své a několika kolegů z hledání pozice vedoucího laboratoře, článek obsahuje i obecnější tipy.

„Lokálnost“ vědy je pro mě především o vztahu mezi vědeckým poznáním a společností, v jejímž kontextu toto poznání vzniká a jíž by také mělo nějakým způsobem sloužit. Tento problém se mě osobně dotýká hned v několika rovinách. Stejně jako lidé z iniciativy Czexpats, také já jsem vědecký migrant, i když (dočasně?) bývalý.

Česko produkuje stovky talentovaných vědců, kteří během své kariéry často vycestují sbírat zkušenosti na nejkvalitnější světové univerzity. Pobyt v zahraničí je nedílnou součástí vědecké profese a není výjimkou, že vědci během své kariéry vystřídají hned několik zemí. Návrat do Česka není pro vědce jednoduchý, ti nejtalentovanější často zůstanou v cizích zemích natrvalo a dochází tak k významnému odlivu lidského kapitálu.

Práce vědců, kteří se během své kariéry pohybují po světě, má větší vědecký dopad než práce jejich kolegů působících celý život na stejném místě. Odborná studie uvádí, že 23 % z 884 vědců, kteří získali Nobelovu cenu v letech 1901 až 2016, obdrželi cenu za práci, na níž pracovali mimo svou zemi původu.

Iniciativa Czexpats In Science pořádá dne 21. prosince 2018 v Impact Hub Praha již druhé předvánoční setkání českých vědců žijících v zahraničí. Jeho cílem je seznámení vědců napříč kariérním spektrem a vzájemné představení výzkumu, výměna zkušeností z pobytů na zahraničních institucích i získání informací o návratu do Čech.

„Neměla jsem možnosti realizace ani ocenění,“ říká Kateřina Falk, světově uznávaná fyzička a popularizátorka vědy, která letos na jaře odešla z laserového centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech do Helmholtzova centra v Drážďanech. Více v rozhovoru o tom, jak lze dělat vědu „punkově“.