Zobrazení položek podle značky: koronavirus

Následky koronavirové pandemie ovlivnily práci vědců na celém světě – ne však stejným způsobem. Řada editorů vědeckých časopisů si brzy po začátku krize uvědomila, že kleslo množství odborných článků od žen vědkyň. Aktuální data tento trend potvrzují.

Momentálně v druhé polovině května 2020 nevypadá svět z pohledu mladých firem příliš růžově. Bohužel se spolu s nimi v následujících letech poveze i zbytek ekonomiky. Relativně krátké výpadky v počtu a výkonnosti mladých firem mají totiž rozsáhlé a dlouhodobé makroekonomické dopady.

Evropská komise spustila novou platformu Evropského výzkumného prostoru (ERA) “ERA corona platform”, která bude jednotným kontaktním místem informujícím o možnostech financování výzkumu v boji s COVID-19 v EU i členských státech.

I ve ztížených podmínkách funguje evropská síť inovačních agentur TAFTIE velmi dobře a průběžně si její členové vyměňují informace o svém fungování a dobré praxi. Pandemie koronaviru ukázala, že i přes často rigidní právní rámec dokážou agentury najít řešení a podpořit nadějné projekty.

Think-tank IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR zve na on-line vědecké sympozium Iniciativy Model antiCOVID19, které se uskuteční v úterý 19. května 2020.

Symbolem koronavirové doby v Česku se staly roušky. Lidé se ve velkém pustili do jejich šití, české aktivity si všímala i zahraniční média. Rouškami to začínalo, pokračovalo respirátory, maskami, ventilátory, nebo třeba robotem Pipeťákem, který v Nemocnici Na Bulovce pomáhal s testováním odebraných vzorků na koronavirus.

Aktuální koronavirová krize přepisuje pravidla vědeckého publikování. Nutnost co nejrychleji získat informace o novém viru a onemocnění, které způsobuje, se stala globální prioritou nejen pro vědeckou komunitu. Rychlé zveřejňování vědeckých výsledků na preprintových serverech má však i řadu nežádoucích důsledků.

Materiál pro 3D tisk polomasky, tedy „těla“, respirátoru vyvinutého na ČVUT nebo ochranné membrány z nanovlákna. To jsou příklady projektů, které Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) podpořilo v rámci programu Czech Rise Up – Chytrá opatření proti Covid-19.

Americký ekonom a držitel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Romer přišel s návrhem, který by byl dle jeho názoru efektivnějším řešením než centrální koordinovaný výzkum nemoci Covid-19. Podle Romera spočívá cesta, jak povzbudit univerzity, aby se podílely na výzkumu, v tom, že stát nabídne finanční odměnu v podobě jedné miliardy liber tomu, kdo dokáže vytvořit a dodat test pro 10 milionů lidí denně.

První portál shrnující aktuální vědecké poznatky o nemoci COVID-19 v českém jazyce zpřístupnila odborné i laické veřejnosti Lékařská fakulta Masarykovy univerzity. Pomocí takzvaných rapid reviews přináší důvěryhodné a ověřené zdravotnické informace ze zásadních vědeckých prací.