Zobrazení položek podle značky: výzkum

Čerstvý držitel ocenění Česká hlava kardiolog Pavel Osmančík v rozhovoru pro UK Forum mluvil o svých studiích Prague-17 a Prague-25, které se zaměřují na výzkum fibrilace síní, a také o tom, jak si Česko stojí na poli kardiologického výzkumu.

Evropská unie by měla podle některých názorů více finančně podporovat náklady na výzkum ve velkých mezinárodních centrech. Zapojení do špičkového výzkumu totiž nezávisí jenom na schopnostech vědců, ale i na finanční situaci konkrétní země. Situace se dotýká i Česka.

V roce 2017 investovala Evropská unie do výzkumu celkem 317 miliard eur, což je v průměru 620 eur na jednoho obyvatele. Rozložení těchto investic je však značně nevyvážené - téměř polovina prostředků se vynaložila v pouhých sedmadvaceti z 266 evropských regionů. Vyplývá to z nedávno vydané zprávy Evropského statistického úřadu.

„Našli jsme mnoho druhů mravenců, které zatím nebyly na okolních ostrovech popsány,“ líčí Milan Janda z Biologického centra Akademie věd, jenž bádal až na ostrově Bougainville.

Časopis Nature vyzývá doktorské studenty v přírodovědných a technických oborech, aby se účastnili celosvětového výzkumu Nature Research Group PhD Student Survey 2019, jež se zaměřuje na motivace a podmínky doktorského studia napříč jednotlivými zeměmi.

Novelu zákona o podpoře výzkumu, kterou projednala vláda dne 6. května 2019, je možno v zásadě přivítat. Novela je sice koncipována jako „technická“, přináší však užitečné změny, ať již jde o zavedení nové kategorie projektů sdílených činností jako formy účelové podpory pojmově odlišné od výzkumných infrastruktur, nebo zpřesnění a určitě zjednodušení postupu finančního vypořádání vztahu příjemce účelové podpory výzkumu a vývoje se státním rozpočtem.

Výdaje na výzkum a vývoj na území České republiky meziročně vzrostly o deset miliard. O rekordní čísla se největší měrou zasloužily podniky pod zahraniční kontrolou.

Vyzkoušet si pracovat po boku opravdových vědců nabízí mladým zájemcům Akademie věd ČR. Pod hlavičkou projektu Otevřená věda organizuje roční stáže na desítkách svých pracovišť. Ty další odstartují již v lednu 2019 a jsou určeny studentům středních škol, kteří si mohou vybírat z více než 90 témat nejrůznějších oborů.

Hynek Wichterle je americký biolog českého původu, který působí od roku 2004 na prestižní Columbia University v New Yorku. Zabývá se základním výzkumem buněčné identity, v experimentech s kmenovými buňkami patří ke světové špičce. Jak hodnotí podmínky vědců v Česku a jak si český výzkum stojí v porovnání s tím americkým?

Světově respektovaný vědec Patrik Schmuki, jehož domovským působištěm je Univerzita Friedricha Alexandra v německém Erlangenu, dlouhodobě spolupracuje s RCPTM Univerzity Palackého v Olomouci. Laureát prestižního grantu Evropské výzkumné rady také opakovaně figuruje na seznamu nejcitovanějších světových vědců sestaveném společností Clarivate Analytics InCites (dříve Thomson Reuters).