Zobrazení položek podle značky: výzkum

Odborníkům z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze se ve spolupráci s vědci z Akademie věd ČR podařilo zachytit blesk, jehož velikost přesáhla hranici běžně velkého okresu, a který trval několik sekund. Výzkum složitosti a délky trvání přírodních výbojů potvrdil, že blesky jsou významně větší a trvají podstatně delší dobu, než se dosud předpokládalo.

Zveme Vás na na 32. ročník semináře Development of Materials Science in Research and Education (DMSRE32), který se bude konat 4.-8. září 2023 v Pavlově.

Schopnost udržet si nižší tělesnou teplotu i za vysokých teplot okolního vzduchu se nazývá termoregulace. Tradičně se očekávalo, že živočichové žijící v proměnlivých prostředích mírného pásu budou mít lepší termoregulační schopnosti než jejich příbuzní v tropech. Avšak vědci zjistili opak – tropičtí motýli mají větší schopnost termoregulace než motýli z mírných oblastí a dokáží si udržet nižší tělesnou teplotu i během horkých dnů.

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová předala ve čtvrtek 8. června v Hrzánském paláci v Praze Cenu vlády nadanému studentovi. Cena vlády je nově udělována studentce či studentovi střední nebo vysoké školy, kteří projevili mimořádný talent a zájem o výzkumnou či vědeckou práci. Laureátkou za rok 2022 se stala studentka Vysokého učení technického v Brně Barbora Šmahlíková.

Veronica, původem z Jižní Afriky, pracuje jako postdoktorandka ve výzkumné skupině Lisy Emily Melymuk na projektu ShipsChem, ve kterém se zabývá studiem dopadu přísných požárních norem na lodích na zdraví posádky a také na životní prostředí. Veronica už obeplula Norské pobřeží a na hybridní elektrické lodi dorazila až na Island.

Japonsko patří z hlediska výzkumu a vývoje k hlavním globálním lídrům. Přesto za poslední dekádu japonský výzkum stále více zaostává. Podle nejnovějších ukazatelů to vypadá, že pomoci by mohly úspěchy země v přírodních vědách a silná mezinárodní spolupráce.

Dne 25. dubna 2023 přijala Evropská komise prováděcí rozhodnutí o ustavení konsorcia evropské výzkumné infrastruktury ACTRIS ERIC, která bude řídit evropskou výzkumnou infrastrukturu ACTRIS (Aerosol, Clouds and Trace Gases Research Infrastructure). Zakládajícími členy konsorcia jsou kromě hostitelského Finska i Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Francie, Itálie, Kypr, Německo, Norsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Španělsko a Švédsko.

Vědecká spolupráce mezi Evropskou unií a Ruskou federací se od invaze na Ukrajinu výrazně zhoršila. Jak se Eric J. Novotny, expert společnosti CRDF Global a odborník na bezpečnost vědeckých dat, dívá na evropský výzkum v kontextu bezpečnostní krize? A v čem se liší bezpečnostní politiky dat v USA a Evropě?

Vidět na povrchu pravěkou vesnici je výjimečná záležitost. Archeologové tento pohled doposud znali ze Středomoří, například z Malty, Sicílie nebo Sardinie. Karel Nováček z Katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého přišel se svým archeologickým týmem s pozoruhodným objevem: takto staré nadzemně viditelné památky z pravěku existují i na Blízkém východě, v jednom z horských údolí iráckého Kurdistánu.

Možnosti léčby onkologických onemocnění krve s využitím „zabijáckých buněk“ budou společně zkoumat Ústav hematologie a krevní transfúze (ÚHKT) a The Finnish Red Cross Blood Service. Specifický typ bílých krvinek umí najít nádorovou buňku a zničit ji. Cílem mezinárodní spolupráce je vyžít tuto vlastnost při léčbě.