Laboratoř

Zatímco lidé se začali věnovat zemědělství před několika tisíci lety, mravenci si pěstovali houby pro vlastní obživu už před desítkami milionů let. Počátky těchto aktivit vědci datují do druhohor. Vycházejí z genetického rozboru 276 druhů mravenců a 475 druhů hub, jak zaznělo v pořadu Laboratoř Českého rozhlasu Plus.

Základní údaje: Laboratoř; 2.11.2024

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/5C5Y5VR7yvpFXAZgpxPfWC

Letošní i loňské Nobelovy ceny odrážejí, jak zásadní je RNA pro naše zdraví. Prostřednictvím mRNA se přepisuje dědičná informace do bílkovin, microRNA ji kontroluje. Nejnovější výzkum vědců ze Švédska a Kanady je sledoval v prvních dnech vývoje lidského embrya.

Základní údaje: Laboratoř; 26.10.2024

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/11E3njwYev1tZGI5xLF1L5

Kmenové buňky jsou důležitým oborem pro medicínský výzkum. Badatelé z Connecticutu upozornili na jejich význam také u rostlin. Ovlivňují totiž to, zda se u rostliny vyvine slabší, nebo silnější stonek a u stromů kmen.

Základní údaje: Laboratoř; 19.10.2024

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/3Ws1SiaXG7jucbqzh4Cmps

Výraz tváře, kterému říkáme psí oči, není jen doménou psů. Badatelé z Baylor University ho pozorovali i u dalších volně žijících psovitých šelem, například u kojotů, psů hyenovitých nebo šakalů. Není proto pravděpodobné, že souvisí pouze se zdomácněním psa.

Základní údaje: Laboratoř; 12.10.2024

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/6jryhMNcjqOc3ZR4oEVsRq

Vědci z univerzity v Marylandu prozkoumali 3775 let starý špalek, který vykopali z půdy v Quebecku. Pochází ze severoamerického druhu jalovce a je v tak dobrém stavu, že by se z něj dal vyrobit nábytek. Navíc jde o skvělý rezervoár oxidu uhličitého, což odborníky i inovátory inspiruje k nové metodě snižování emisí.

Základní údaje: Laboratoř; 5.10.2024

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/0Z8cJeQCOlRtkouv8bvctl

Americký kaprovec velkoústý (Ictiobus cyprinellus) je doma v Minnesotě, je podobný našemu kaprovi, ale jeho průměrný věk je 75 let. Jsou známí i kaprovci, kteří se dožili více než 100 let. Nedělá jim potíž migrovat a třít se podle plánu, ale potěr se často nedožije dospělosti. Co všechno dokáže tato téměř stoletá ryba? O tom se mluvilo na živém natáčení Laboratoře na Noci vědců.

Základní údaje: Laboratoř; 28.9.2024

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/3fMQLRL4Vqxy8xz6tVyXqX

Povodně ohrožují i zdroje pitné vody. Irští vědci představili novou terénní metodu, jak měřit její znečištění bakteriemi. Má odhalit jednu z nejnebezpečnějších variant bakterie E. coli zvanou STEC. „Máme šanci to zjistit jedině PCR metodami, které známe třeba z monitoringu covidu,“ upozorňuje chemička a odbornice na životní prostředí Petra Innemanová.

Základní údaje: Laboratoř; 21.9.2024

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/2fcBzahXyj2fpAwQgtIfKs

Vědci z Cornellovy univerzity kultivovali vlákna oblíbené asijské houby, hlívy máčkové, a vypůjčili si z ní elektrochemické impulzy. Roboti se v reakci na její signál dokázali otočit a poskočit. Propojit technologii s biologickým materiálem se často nedaří, živá hmota dlouho nevydrží. V tomto pokusu však badatelé s myceliem hlívy, které se po anglickém vzoru říká také královská, uspěli.

Základní údaje: Laboratoř; 14.9.2024

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/6kfSscLrBelwikfp0YH3qc

Senzory ultrafialového světla jsou mnohem účinnější, když je na čtvrt hodiny vystavíme parám z octa. Výrazně v nich zlepšuje vodivost. Objev australských vědců může způsobit průlom v elektronice.

Základní údaje: Laboratoř; 7.9.2024

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/4618h2u3epoGulgGaiybHL

Obyvatelé střední Afriky udržovali úzké sociální a kulturní vazby dávno před tím, než se v neolitu začali věnovat zemědělství. I když se tam od nástupu usedlého způsobu života začalo mluvit různými jazyky nebo nářečími, názvy hudebních nástrojů se zachovaly.