Přepište dějiny

Na konci druhé světové války zažilo Valašsko několik tragédií souvisejících se střetem okupační moci a partyzánských oddílů. Pasekářská obec Ploština se i díky Ladislavu Mňačkovi stala symbolem těchto událostí. Symbolem ihned po válce řádně přepsaným. Problematickými osudy Ploštiny se tento týden zabýváme nejen v běžném dílu, ale i v bonusu na Gazetistu a HeroHero a v článku Deníku N.

Základní údaje: VědaVýzkum.cz; Přepište dějiny; 24.5.2023

Zdroj: VědaVýzkum.cz
Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/5YffTYIn0M1Wh2EMFv78RK

Před sto lety, v květnu 1923, se ze stanu ve Kbelích poprvé začal pravidelně šířit československým éterem rozhlasový signál. Jaké byly představy o novém médiu v prvních letech jeho působení u nás i ve světě? Jaký vliv na to měl Titanic a co si o rádiu myslel Bertold Brecht?

Základní údaje: VědaVýzkum.cz; Přepište dějiny; 17.5.2023

Zdroj: VědaVýzkum.cz
Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/05S6bgb6SL5AIFhIIJJcJ3

Podcast Přepište dějiny se 27. dubna vydal do divadla D21 na představení tvůrců Divadla DRAK Tomáše Jarkovského a Jakuba Vašíčka Benešův posel. Vůbec první divadelní zpracování tzv. Nečasovy mise se nedrží jen několika dní v životě Edvarda Beneše, ale rozepíná jeho osud mezi Masaryka se Štefánikemna jedné a Stalina na druhé straně. Po představení si autoři podcastu sedli s autory hry do zkušebny a rovnou natočili povídání o tom, jak Beneše dostat na divadelní scénu a jak jeho postavu vlastně vnímat. Takže hurá s námi do divadla. Nebo spíš do zkušebny.

Základní údaje: VědaVýzkum.cz; Přepište dějiny; 10.5.2023

Zdroj: VědaVýzkum.cz
Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/0pmvvbkzIkTFiDC0kZvKtf

Na svých cestách po republice dorazil 19. dubna podcast Přepište dějiny do Chomutova. Došlo na rodáky české i německé, poválečné vysídlení, zemi Františka Josefa a další témata.

Základní údaje: VědaVýzkum.cz; Přepište dějiny; 3.5.2023

Zdroj: VědaVýzkum.cz
Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/1CqtZtqdYQLO6wldOfubcN

Pomalu se začínají sbíhat nápady na ty, kteří by si od prezidenta zasloužili nějaké to vyznamenání. Vezmou to někteří tentokrát nebo budou zásadoví? Nebo jim vadil jen Miloš Zeman? A dostanou to Mašíni? A nebude se opakovat skandál s Bradym? A co Jan Tleskač? Jak jde v Čechách o medaile, neznáme bratra. V bonusu na Gazetistu a HeroHero pak po čase zase zalistujeme několika knihami, které nás v poslední době oslovily.

Základní údaje: VědaVýzkum.cz; Přepište dějiny; 26.4.2023

Zdroj: VědaVýzkum.cz
Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/3ZDF6g5nAVTX85nqNGmyO1

Před sto lety umřel a před sto čtyřiceti narodil Jaroslav Hašek. A tak jsme se na oslavu vydali za ním na Lipnici. Trochu jsme hledali klíče od jeho domku, trochu koukali po kraji a nakonec se s kastelánem a místostarostou Lipnice Markem Hanzlíkem prošli Haškovým bytem. Na oslavu flamendra, humoristy a bohéma, ale i bolševického komisaře nebo legionáře dnešní reportážní díl komplet pro všechny.

Základní údaje: VědaVýzkum.cz; Přepište dějiny; 19.4.2023

Zdroj: VědaVýzkum.cz
Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/1KAzMZqPs6X3e3UkO9oEB1

Před 150 lety se narodil Antonín Švehla. Lídr agrárníků, zakladatel státu, jedna z nejvýraznějších figur první republiky. Přesto dnes v paměti společnosti nemá zrovna pevné místo. Čím to?

Základní údaje: VědaVýzkum.cz; Přepište dějiny; 12.4.2023

Zdroj: VědaVýzkum.cz
Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/2Prd1ayiYseUCNlRti3MkC

Synagoga v Polné hostila 24. března setkání více než stovky posluchačů s podcastem Přepište dějiny. Téma bylo nasnadě - případ Anežky Hrůzové a Leopolda Hilsnera, ale hlavně role T. G. Masaryka v něm. Co o případu psaly dobové noviny? Kdo brojil proti Masarykovi? A kdo to vlastně vyhrál?

Základní údaje: VědaVýzkum.cz; Přepište dějiny; 5.4.2023

Zdroj: VědaVýzkum.cz
Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/7bujQpgGpyV3XHOFCFJf6h

Podcast Přepište dějiny vyjel zase po čase do regionů a přinášíme vám fascinující dějiny Žďáru nad Sázavou. Místo, které známe jako památku UNESCO na Zelené hoře je ale místem obrovské a strukturální změny mezi léty 1948 a 1960. Na zámku Kinských potkáme v roce 1938 lorda Runcimana na jeho misi, ale to zásadní se odehraje po druhé světové válce. Výstavba Žďárských strojíren a sléváren promění místo, které má v roce 1930 sotva čtyři tisíce obyvatel v centrum okresu, které má v 70. letech přes dvacet tisíc. Takový malý Magnitogorsk na Vysočině.

Základní údaje: VědaVýzkum.cz; Přepište dějiny; 29.3.2023

Zdroj: VědaVýzkum.cz
Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/0ysYhEtOrgAwyCBO6RHPL8

Posledních deset let Krieglova života vydalo i v již vydané knize Martina Gromana na pořádnou porci stránek. Takže jsme se rozhodli Krieglovým pozdním letům věnovat speciální díl. Dozvíte se, jak to měl s Chartou, s donašeči StB, s komunismem po vyloučení ze strany nebo třeba s pohřbem.