Ministerstvo pro místní rozvoj postupně zveřejňuje hodnoticí zprávy o naplňování strategických cílů a indikátorů územního rozvoje prostřednictvím Evropských fondů. Jak se díky nim rozvíjí vědecko-výzkumný a inovační ekosystém v Česku? Portál Vědavýzkum.cz se tentokrát zaměřuje na specifické zprávy z Jihomoravského kraje a z Kraje Vysočina.

Nejnovější zpráva o stavu evropského výzkumu, vývoje a inovací mapuje evropský vědecký a inovační výkon během posledních dvou let. Jak se v tomto hodnocení daří Česku? Podle zprávy jsme spíše podprůměrní mimo jiné v počtu podaných patentů, naopak se nám daří například minimalizovat riziko upadnutí do chudoby.

Od začátku letních měsíců akademická obec diskutuje novelu vysokoškolského zákona, kterou připravilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Kromě ostatních oblastí se týká rovněž doktorského studia na českých vysokých školách.

V reakci na zásadní globální události posledních dvou let, pandemii covidu-19 a ruskou agresi na Ukrajině, Evropská komise upravuje své strategické priority v oblasti zelené a digitální transformace. V nejnovější zprávě o stavu evropského výzkumu, vývoje a inovací klade důraz na schopnost co nejpružnější adaptace na nečekané výzvy.

The Agreement on Reforming Research Assessment je novou výzvou zejména evropských vědců a výzkumníků transformovat hodnocení vědy a posunout je ke kvalitativním měřítkům. V českém prostředí stojí jako nástupce takzvaného kafemlejnku nebo současné Metodiky 2017+. Jak česká cesta zapadá do vize minimálně evropské komunity, která se snaží zlepšit hodnocení vědy?

Stagnace, konzervace, omezení inovací a produktivity, nepotismus. To jsou jen některé z důsledků akademického inbreedingu. Nová studie mapuje situaci v České republice a hledá možná řešení tohoto problému.

Můžete se těšit již na pátý ročník konference SCI-PO (Science Policy), která se uskuteční 18. října 2022 v Praze. Od svého vzniku v roce 2018 je konference zaměřena na aktuální témata veřejné politiky v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.