Tom Karlík je novinář. Aktuálně pracuje ve vědecké redakci České televize a vede web www.veda24.cz. V srpnu 2022 vyjel jako první stipendista nového programu Fulbright Science Communication na tříměsíční studijní pobyt na University of Tennessee. Jeho cílem bylo zkoumat rozdělenou americkou společnost a inspirovat se kolegy a kolegyněmi v akademickém prostředí, jak veřejnost seznamovat s vědeckými výsledky.

Oceňujeme na nich jedinečné fyzikální a chemické vlastnosti, ale zatím jen málo víme o jejich negativních dopadech. Proto se vědci z Lékařské fakulty v Hradci Králové UK, Univerzity Pardubice a Fakultní nemocnice Hradec Králové rozhodli pro mezioborovou spolupráci ve výzkumu nanomateriálů a jejich účinků na živé organismy – v projektu NanoBio. Jedním z iniciátorů projektu byl Zdeněk Fiala z LFHK UK.

V pátek 27. ledna 2023 se v sídle vlády ČR uskutečnilo pravidelné zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), které předsedá ministryně Helena Langšádlová. K hlavním bodům jednání patřila volba laureátky či laureáta Ceny vlády nadanému studentovi za rok 2022.

Velká Británie bude lákat soukromé investory do výzkumu, Brusel chystá iniciativu na podporu mladých výzkumníků, napětí v oblasti výzkumu mezi USA a Čínou stoupá. Portál Vědavýzkum.cz nabízí další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací za uplynulý měsíc událo.

Vědci z Technologické univerzity v Liberci spolu s průmyslovými partnery vyvinuli ekologicky bezpečnou metodu čištění zanesených vodních vrtů pomocí ultrazvuku. Přínos nové „smart“ technologie spočívá v tom, že vůbec nezatíží životní prostředí a je navíc šetrná k tělesu vrtu.

Helena Dáňová a Klára Mezihoráková z Ústavu dějin umění AV ČR se zajímají o umělecká díla, která vznikla díky aktivním ženám ve středověku. Činorodé byly třeba královny Eliška Rejčka, Blanka z Valois nebo Anna Svídnická. Umění ale podporovaly i movitější měšťanky. Ještě méně známou kapitolou historie umění jsou ženy autorky, třeba francouzská písařka a básnířka Christine de Pizan. Dosud opomíjenou vrstvu dějin odkrývá nový obor nazvaný queenship studies, který se nyní nově etabluje i v našem prostoru.

Ve druhé polovině 20. a na počátku 21. století se politický a právní rámec i implementace výzkumných infrastruktur dramaticky vyvíjel. Článek se zabývá milníky tohoto procesu od založení mezinárodních organizací, ESFRI, nařízení o ERIC, ERIC Fóra až po aktuální vývoj ERA. Dále uvažuje o možných směrech vývoje v nadcházejícím období.