Stipendium českých nadací umožnilo studium v zahraničí už několika desítkám tvůrčích lidí. Jak takové stipendium ovlivní život a profesní dráhu studenta life sciences? Tentokrát se o své zkušenosti se zahraničním studiem podělí Jan Blaha, který v současnosti díky stipendiím Bakala Foundation a Kellner Family Foundation studuje na University College London.

Stipendium českých nadací umožnilo studium v zahraničí už několika desítkám tvůrčích lidí. Jak takové stipendium ovlivní život a profesní dráhu studenta life sciences? Své zkušenosti sdílí Kateřina Vacková, která díky stipendiu Bakala Foundation strávila rok na Harvard Medical School v Bostonu a ve dvaadvaceti letech založila neziskovou organizaci Loono.

Jako ve škole. Ani přední tuzemská vědecká instituce nesmí usnout na vavřínech, a tak se opět po pěti letech chystá na přijetí akademického „vysvědčení“. První fáze, distanční ohodnocení sedmi tisícovek odborných výstupů jednotlivých pracovišť, je již uzavřeno, naváže na ni fáze číslo dva. Které obory by mohly mít z výsledků radost a co všechno evaluace obnáší?

Druhým dílem seriálu o financování vědecké kariéry v life sciences v ČR se dostáváme na vysokou školu. Pro bakalářské a magisterské studenty je důležité udělat správnou volbu a studovat na co nejkvalitnější instituci. Samozřejmostí studentského života jsou krátkodobé a dlouhodobé zahraniční studijní stáže. Poznávání světa a získávání zkušeností přibližují mladého člověka té nejlepší vědě.

Co dělá z měst vědecké metropole? Nový žebříček Nature Index srovnává dvě stovky světových metropolí podle jejich vědeckého významu. Na první příčce se v letošním roce umístil Peking. Praha obsadila sté místo.

Akademie věd ČR pokračuje ve velkorysém programu podpory perspektivních vědců a vědkyň mladší a střední generace. Prémii Lumina quaeruntur ve výši až čtyři miliony korun za kalendářní rok na dobu maximálně pěti let obdrží sedm talentovaných vědců a vědkyň.