Pandemie Covid-19 sice zásadně nabourala setkávání vědců na konferencích, úplně jej ale nezastavila. Začaly se totiž připravovat konference ve virtuálním prostředí. A protože všechno zlé je pro něco dobré, virtuální schůzky nabídly možnost se zúčastnit i těm, kteří by si jinak v kalendáři nenašli volno třeba kvůli cestování. Zůstanou již tyto změny trvalou součástí akademického života?

Známe účastníky prvního ročníku mezinárodního programu European Crucible, který vznikl z již úspěšného britského programu Scottish Crucible s cílem propojovat výrazné vědecké osobnosti z různých výzkumných institucí Evropy a pomáhat jim navazovat nové mezioborové spolupráce. Jediným Čechem, který byl k účasti přizván, je Kamil Musílek z Univerzity Hradec Králové.

Vědecká komunita se v poslední době snaží lépe porozumět tomu, co stojí za poklesem důvěry široké veřejnosti ve vědu. Samotná důvěra ve vědecké autority ale problémem není. Ten představuje zlehčování vědeckých doporučení, jakým je například nedodržování pokynů pro prevenci nemoci covid-19 nebo podceňování problematiky změny klimatu. Lze tuto důvěru nabýt zpět?

Během dubna předložil Evropský parlament ke konečnému schválení program Horizon Europe. Nyní je tedy pomyslný míč na straně Komise, která má program implementovat. Ta ale odložila zveřejnění podrobných výzev v rámcovém programu až na konec května. Vědci tak stále zůstávají v nejistotě.

Evropská unie je jedním z mála regionů, kde genetická úprava plodin podléhá velmi přísné legislativě. To vyvolalo ve vědecké komunitě, ale i mezi zástupci biotechnologického a farmaceutického sektoru a zemědělství ostrou polemiku. Evropská komise na situaci reagovala vypracováním studie o genovém editování.

Pokud se Čínské lidové republice něco nelíbí, dá to obvykle okamžitě najevo. Čína a západní svět již mají za sebou několik ekonomických a politických bojkotů a zákazů kvůli porušování lidských práv. Nyní se předmětem sporu stávají i vědci, kteří kritizují čínskou politiku. Hrozí jim zrušení cestovního povolení nebo šikana.

Podle nové studie pětina všech světových citací vědeckých článků připadá na pouhé jedno procento vědců. Počty citací vědců, kteří se nacházejí mimo tuto „elitní“ skupinu, naopak klesají. Vzniká tak nerovnost, která se s postupem času ještě prohlubuje.

Jak svět spolupracuje ve vědě a technologiích v časech pandemie, klimatických změn a celosvětových zmatků? Na tyto otázky se zaměřila online konference, kterou na konci února pořádal server Science|Business. Zúčastnily se jí vědečtí a političtí experti s dlouhodobými zkušenostmi v mezinárodní spolupráci. 

Federální vláda Spojených států amerických za vlády Donalda Trumpa přijala zákony, jejichž cílem bylo omezit výzkumnou spolupráci amerických vědců s mezinárodními rivaly v čele s Čínou a pomoci USA udržet si roli globálního lídra v oblasti výzkumu a inovací. Ze strany některých republikánů však nyní zaznívají hlasy, podle kterých by byl tento cíl efektivněji dosažen zvýšením platů amerických vědců.

Společnost Times Higher Education zveřejnila žebříček THE Impact Rankings 2021. Letošní rok si první místo odnáší University of Manchester a vystřídá tak novozélandskou University of Auckland. V žebříčku se také umístilo celkem sedm českých vysokých škol, o dvě více než loni.