Scimago Impact Ranking (SIR) je další z globálních žebříčků, ve kterém se české vysoké školy sice neztratily, ale ani výrazně nezáří. Zajímavější než pořadí škol na národní úrovni je porovnání se sousedními státy nebo například v rámci žebříčku škol východní Evropy. Ten vede Univerzita Karlova před slavnou Lomonosovovou univerzitou v Moskvě.

Evropská asociace univerzit (EUA) zvolila rektora Masarykovy univerzity Martina Bareše členem osmičlenné expertní skupiny, která bude fungovat jako poradní orgán Evropské komise při vytváření evropské strategie globálního přístupu k výzkumu, inovacím a vzdělávání.

Japonská vědecká komunita se na konci roku 2020 ocitla v konfliktu s vládou premiéra Jošihide Suga. Poté, co Sugo odmítl jmenovat šest nových členů Japonské národní vědecké rady, tamější vláda začala plánovat významné reformy v této organizaci.

Již 20. ledna 2021 se uskuteční inaugurace nově zvoleného amerického prezidenta Joea Bidena. Ten již představuje členy svého týmu, ve kterém má důležitou úlohu hrát i věda. Role předsedy Office of Science and Technology Policy (OSTP) a rovněž funkce prezidentského poradce se ujme genetik Eric S. Lander. Stane se tak poprvé v historii, kdy se tato pozice dostane na úroveň kabinetu.

V loňském roce skupina autorů asociovaných s PLoS Biology, společností Elsevier a Standfordskou univerzitou zveřejnila seznam 2 % nejcitovanějších vědců světa. Na českých výzkumných institucích jich působí celkem 359. Nejcitovanějším českým vědcem za rok 2019 byl Martin Pumera. Největší počet vysoce citovaných vědců působí na Akademii věd, Univerzitě Karlově a Univerzitě Palackého v Olomouci.

Na konci minulého roku vyšel žebříček QS Emerging Europe and Central Asia (EECA) University Rankings 2021. Mezi čtyřmi stovkami nejlepších univerzit v regionu je 52 nováčků. Jak si vedly české vysoké školy?

Vědci jsou často veřejností vnímáni jako ušlechtilí, vzdělaní lidé, kteří by nezpůsobili mezilidské nebo politické konflikty. Ačkoliv by mnoho vědců mohlo být vzorem vznešenosti, chování některých je naopak značně v rozporu s těmito ideály. Během minulých let vyplynulo jak v Evropě, tak v USA na povrch několik skandálů, které poukázaly na problém šikany na akademických pracovištích.

Od 1. ledna 2021 se Portugalsko už počtvrté ujalo předsednictví v Radě Evropské unie a navázalo tak na předchozí německé předsednictví. Spolu se Slovinskem, které předsednictví převezme po Portugalsku, tvoří tzv. předsednické trio a společně pracovali na integrovaném pracovním programu.

Univerzity v Asii a v oblasti Tichomoří by mohly využívat umělou inteligenci i v boji proti pandemii a dalším problémům. Brání tomu ovšem absence globální regulace zajištující její etické použití. Akademičtí pracovníci volají po tom, aby vlády vypsaly pravidla etického používání umělé inteligence a zaměřily se na komplexnost celé strategie.