facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle
Czexpats in Science

Czexpats in Science

Stovky talentovaných českých vědců během své kariéry vycestují sbírat zkušenosti na nejkvalitnější světové univerzity. Následný návrat do ČR pro ně ovšem není jednoduchý, ti nejtalentovanější často zůstanou v cizině natrvalo a dochází tak k významnému odlivu lidského kapitálu. Tři mladé české vědkyně se proto rozhodly založit iniciativu Czexpats in Science s cílem propojit české vědce pracující v zahraničí, usnadnit předávání zkušeností jak s výjezdem, tak s návratem, a zprostředkovat kontakt s českým vědeckým prostředím i těm, kteří se do Česka vracet neplánují. Jedná se o vůbec první platformu v ČR, která pomáhá českým vědcům v zahraničí.

Ke studiu v zahraničí někdy vedou zvláštní cesty. Jonáš Ťoupal se ke studiu ve Spojených státech dostal prostřednictvím hokejové kariéry. Kvůli možnosti studovat v USA odešel z Čech už v 17 letech a hrál jako amatér, aby se mu podařilo získat sportovní stipendium. Nyní nastupuje na doktorandské studium na prestižní University of Pennsylvania a chce se zabývat výzkumem lithia.

10. 8. 2019

Najít doktorát v lingvistice na nizozemských nebo anglických univerzitách není snadné. Na následujících řádcích se s vámi podělím o mé zkušenosti s jazykovědným bádáním v Česku, Nizozemsku a Anglii, kde i popíšu cestu, která mě dovedla až k získání doktorské pozice v rámci Marie Curie na Univerzitě v Readingu. Na konci zmíním i pár triků, které vám můžou pomoci při příjímacích pohovorech na PhD pozice (nejen) v lingvistice.

2. 7. 2019

V zahraničí žijí stovky českých vědců v různých fázích kariéry. Je také řada vědců, kteří se po zahraničních zkušenostech vrátili do ČR. Kolik přesně jich je a na jakých institucích působí v současné době není známo. Právě proto spolek Czexpats in Science vytváří interaktivní mapu, která zaznamenává působení českých vědců v zahraničí.

12. 6. 2019

S politoložkou Annou Pospěch Durnovou o roli náhody v kariéře, o akademickém manželství a o částečném návratu do Česka po letech v zahraničí mluvila Olga Löblová z platformy Czexpats in Science.

3. 6. 2019

Nedá mi to, abych nezareagoval na nedávný článek Filipa Husníka Výběrová řízení na vedoucí vědeckých skupin a zejména na jeho tvrzení: „Přestože nyní existuje pro české prostředí webová stránka ResearchJobs, inzerování pozic ‚odborných asistentů‘ (‚assistant professor‘) v ČR je bohužel stále často pouze na oko a pozice jsou navržené na míru pro interní uchazeče. Hlavním cílem inzerce je pak bohužel to, aby se především nepřihlásili nějací kompetitivní kandidáti ze zahraničí.“

14. 5. 2019

V duchu výzvy Jakuba Eberleho jsem se rozhodl na jeho podnětnou úvahu o asymetrii mezi globální sociální vědou a lokální společenskovědní expertízou krátce reagovat. Jakubova poznámka o potřebě „překladu” nebo syntézy často komplexních poznatků vyjádřených ve specifickém žargonu a lokálně produkovaným vědění s kontextuální relevancí je samozřejmě namístě.

11. 5. 2019

Jak probíhají výběrová řízení na vedoucí laboratoří v zahraničí? A čím by se mohly české vědecké instituce inspirovat? V tomto blogu popíšu zkušenosti své a několika kolegů z hledání pozice vedoucího laboratoře, článek obsahuje i obecnější tipy.

6. 5. 2019

„Lokálnost“ vědy je pro mě především o vztahu mezi vědeckým poznáním a společností, v jejímž kontextu toto poznání vzniká a jíž by také mělo nějakým způsobem sloužit. Tento problém se mě osobně dotýká hned v několika rovinách. Stejně jako lidé z iniciativy Czexpats, také já jsem vědecký migrant, i když (dočasně?) bývalý.

23. 4. 2019

Ani pro jednoho nebyla Francie první volba, svého rozhodnutí však nelitují. Věda je zde kompetitivní, což se neobejde bez vysokého pracovního nasazení. Alespoň ve vědě tedy neplatí předsudek, že Francouzi se flinkají. Na druhou stranu ale ovládají umění žít a domů si práci neberou.

8. 4. 2019

Jaká je šance získat místo na prestižním Ústavu Maxe Plancka pro biofyzikální chemii? A jak se z takového ústavu přechází zpět na českou vysokou školu? Portál Czexpats in Science se i na tyto otázky ptal vědce Michala Koláře.

13. 3. 2019