Co členové redakce portálu považují za nejzajímavější nebo nejdůležitější články na Vědavýzkum.cz a proč?
Jan Tesárek, šéfredaktor
Povedených článků bylo – alespoň podle mého názoru – v uplynulém roce na Vědavýzkum.cz celá řada. Jedním z textů, který ovšem osobně považuji za velmi zásadní, je dvojdílný rozhovor s Kateřinou Zábrodskou z Psychologického ústavu AV ČR o syndromu vyhoření v akademické sféře (první díl čtěte zde, druhý je dostupný zde). Duševní zdraví a duševní pohoda v tom nejširším smyslu jsou zcela klíčovou součástí diskuze o tom, jak podporovat výzkumníky a výzkumnice v jejich práci.
Jedním z důvodů, proč proto doporučuji čtenářům rozhovor s Kateřinou Zábrodskou, je také to, že na otázku péče o duševní zdraví vědců a vědkyň nenahlíží jenom ze systémového hlediska strukturálních příčin, ale nabízí i konkrétní opatření, které je možné zavést na úrovni týmů, oddělení i celých fakult. Díky nim je možné vytvořit příjemnější a funkčnější pracovní prostředí pro všechny zúčastněné.
Martina Kurfirstová, editorka
V roce 2022 mě osobně na portálu Vědavýzkum.cz velice zaujal rozhovor s Pavlem Rudolfem z VUT v Brně o hydromechanice i schopnosti popularizovat vědu směrem k široké veřejnosti. Tuto schopnost vědců a vědkyň považuji za nesmírně důležitou.
Opravdu ráda také čtu také příběhy lidí, kteří měli možnost působit v jiné zemi například díky Fulbrightovu stipendiu. Pravidelně se těším na měsíční přehledy TOP 10 vědeckých objevů od Eduarda Petišky či blogy Pavly Hubálkové.
Alžběta Změlíková, editorka
Článků mi pod rukama projde opravdu mnoho. Ty, které mě ovšem nejvíce zaujmou, umí jednoduchým a zábavným způsobem představit nějaké zajímavé vědecké projekty nebo jejich aplikace. Vybavují se mi tak například raci, kteří slouží jako indikátory pro znečištění vody. Ty jsme vydali v rámci seriálu Věda do praxe. Dále je pro mě vždy velmi důležitým tématem wellbeing či postavení žen ve vědě – v této souvislosti bych připomněla aktuální monitorovací zprávu o postavení žen ve vědě za rok 2020.
Tomáš Holešovský, redaktor
Kromě činnosti na portálu Vědavýzkum.cz působím také jako doktorand na Univerzitě Palackého v Olomouci. Proto musím vyzdvihnout všechny články naší redakce, které se věnují právě začínajícím výzkumníkům a jejich problémům. Připomeňme například rozhovor s Jaroslavem Millerem o plánované reformě doktorského vzdělávání v Česku či shrnutí navrhované novely.
Vedle tématu doktorských studií bych chtěl naše čtenáře upozornit na texty věnující se alternativním paradigmatům hodnocení vědy, jejímž aktuálně nejzářnějším příkladem je The Agreement on Reforming Research Assessment (či případně komentář Pavla Dolečka, prorektora Univerzity Karlovy, který se na formulaci dokumentu podílel). Tento přístup upouští od masivního používání bibliometrie a snaží se do praxe zavést praktiky otevřené vědy.
Martin Poch, redaktor
Stává se, že to nejzajímavější člověk spatřuje v tom, čím se právě zabývá. Asi aby se ujistil, že jde stále vpřed. Nejen proto je pro mě nejzajímavější připravovaný rozhovor s Janem Kozákem, zakladatelem badatelské skupiny Konspiritualita. Pokud odhlédnu od toho, že okolnosti jeho vzniku měly takřka magické parametry, podle mého názoru pokládá fundamentální otázky, jako kde začíná a končí snění ve vědě a co to znamená věřit „pravdám” a „alternativám“. Vydání rozhovoru s Janem Kozákem plánujeme na leden 2023.
Eva Doležalová, redaktorka
Všechny autorské články portálu jsou zajímavé a inspirativní, já osobně ale píšu nejraději o ostatních vědcích a vědkyních. Potěšilo mě, že jsme v minulém roce začali aktivněji psát o duševním zdraví. Mnoho vědců i vědkyň se s problémy potýká, ale nemluví o tom. Toto téma je potřeba otevírat a upozorňovat na to, co se může stát, když o svoje duševní zdraví pečovat nebudeme.
Proto jsem se osobně vrhla také do několikaměsíční práce na seriálu Věda o štěstí. Doufám, že to pomůže třeba tomu, aby byla zavedena podpůrná centra v rámci výzkumných organizací, jako je to naprosto běžné v zahraničí.
Jan Michal, redaktor a korektor
Ve srovnání s kolegy působím v redakci nejkratší dobu (od listopadu 2022). Během této krátké etapy jsem měl možnost – i prostřednictvím korektury článků, díky čemuž jsem byl denně ve spojení s prací a entuziasmem ostatních členů redakce – se seznámit s množstvím aktuálních témat: od novinek ve spolupráci mezi výzkumem a aplikační sférou až po osobní příběhy začínajících vědců stejně jako rektorů univerzit. Právě příběhy odborníků jsou nejen plné zajímavých informací z daného oboru, ale osobně mi dodávají i nezanedbatelnou dávku inspirace a motivace. Připomenul bych proto rozhovor s Janem Latou nebo Terezou Kubicovou.
Všem našim čtenářům přejeme vše nejlepší do nového roku a těšíme se na shledanou v roce 2023!
