Zobrazení položek podle značky: rámcový program

Příští rámcový program EU pro výzkum je v současné době označován jako „FP10" (10th Framework Programme). Jeho název má být teprve stanoven. Bude zahájen v roce 2028 a předpokládá se, že bude trvat stejně jako současný Horizont Evropa sedm let, tedy do roku 2034. Průběžné hodnocení programu Horizont Evropa aktuálně poskytlo podklady pro uvažování o tom, kam má evropská politika v oblasti výzkumu, technologií a inovací směřovat po roce 2027.

Resortní (neakademické) veřejné výzkumné instituce, jejichž zřizovatelem je jiný subjekt než AV ČR, jsou bezpochyby řadu let základní součástí systému vědy a výzkumu v ČR. Zaměřují se na menšinové oblasti výzkumu a vývoje, které nejsou řešeny na AV ČR a na veřejných vysokých školách.

Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Nezmeškejte možnost zapojit se do průzkumu na téma kariéry ve vysokoškolském vzdělávání a připojit se k Manifestu mise Zdravá půda a potraviny či otevření třetího ročníku European Innovation Procurement Awards. Dozvíte se také o výsledcích veřejné konzultace k rámcovým programům či o dvou nových návrzích doporučení Rady v oblasti digitálního vzdělávání a dovedností.

Technologické centrum AV ČR připravilo analýzu účasti tuzemských podniků v rámcových programech. Tentokrát se zaměřilo na porovnání podniků na základě odvětvové struktury, počtu zaměstnanců, ročního obratu a v neposlední řadě také na geografickou dimenzi, respektive na to zda se jednotlivé ukazatele mění v závislosti na kraji, ve kterém podnik sídlí.

Technologické centrum AV ČR přináší další díl ze série analýz účasti zemí na rámcových programech Evropské unie. Tento článek se zaměřuje na aktivitu většiny států EU v současném programu Horizont Evropa v porovnání se dvěma předchozími rámcovými programy.

Otázka zjednodušování finančních a administrativních pravidel rámcových programů EU pro výzkum a inovace je velice skloňovaným tématem již řadu let. Cílem je přispět k nižší chybovosti a snížení administrativní zátěže, a tím přispět k vyšší atraktivitě programu. Dle slov Evropské komise je třeba více zaměřit pozornost na vědecké výstupy a méně na finanční řízení a kontroly. Jaké konkrétní nástroje se chystá Evropská komise použít?

Technologické centrum AV ČR zveřejnilo krátké statistiky, které srovnávají, jak reagují jednotlivé členské země na výzvy 7. rámcového programu a programu Horizont 2020. Také ukazují, kolik prostředků se z těchto programů podařilo členským státům vyčerpat.

Jak to doopravdy je s hojně diskutovanou nerovnoměrnou geografickou distribucí prostředků z rámcových programů a s tím související otázkou zaostávání zemí EU13 (tzv. nové členské státy) oproti zemím EU15 (staré členské státy)? A jaké jsou pro výzkumníky bariéry v účasti v rámcových programech?

V červnu letošního roku vyšla analýza, jež zkoumá rozdíly ve výzkumu a vývoji mezi takzvanými novými členskými státy (EU13), které vstoupily do EU po roce 2004, ve srovnání se zbylými státy EU. Byla zpracována panelem STOA při Evropském parlamentu (Panel for the Future of Science and Technology) za přispění expertů z Technologického centra AV ČR.

Evropská komise vyhlásila novou cenu za největší pozitivní společenské dopady pro již ukončené výzkumné projekty z programu Horizont 2020 či ze 7. rámcového programu. Pět oceněných získá výhru v hodnotě 10 000 EUR.