Zobrazení položek podle značky: mobilita

Více než 250 účastníků z evropských zemí i z oblastí mimo EU diskutuje v těchto dnech v Praze na deváté výroční konferenci EURAXESS. Cílem iniciativy Evropské komise je pomáhat kariérnímu rozvoji vědecko-výzkumných pracovníků a usnadnit mezinárodní mobilitu. Na organizaci třídenní akce se podílí Středisko společných činností AV ČR.

„Lokálnost“ vědy je pro mě především o vztahu mezi vědeckým poznáním a společností, v jejímž kontextu toto poznání vzniká a jíž by také mělo nějakým způsobem sloužit. Tento problém se mě osobně dotýká hned v několika rovinách. Stejně jako lidé z iniciativy Czexpats, také já jsem vědecký migrant, i když (dočasně?) bývalý.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) vyhlásilo výzvu k podávání návrhů společných česko-německých výzkumných projektů v rámci aktivity Mobility s dobou řešení 2021 - 2022. Společné návrhy projektů lze předkládat do 1. 6. 2020.

Jaké jsou administrativní úkony spojené s vyjížděním našich akademických pracovníků do zahraničí a zaměstnáváním zahraničních akademických pracovníků? A kolik potíží působí současná administrativní zátěž, která vyplývá z evropské legislativy? Anna Mittnerová z VŠCHT v Praze se ve svém příspěvku zabývá právě těmito problémy.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání v pořadí již třetí výzvu, díky které budou moci tuzemští výzkumní pracovníci vyjet do zahraničí za účelem dalšího profesního růstu a díky které budou podpořeny také pobyty zahraničních expertů v českých výzkumných organizacích. Tentokrát je pro žadatele z evropských fondů připraveno 100 milionů korun.

Česko produkuje stovky talentovaných vědců, kteří během své kariéry často vycestují sbírat zkušenosti na nejkvalitnější světové univerzity. Pobyt v zahraničí je nedílnou součástí vědecké profese a není výjimkou, že vědci během své kariéry vystřídají hned několik zemí. Návrat do Česka není pro vědce jednoduchý, ti nejtalentovanější často zůstanou v cizích zemích natrvalo a dochází tak k významnému odlivu lidského kapitálu.

Práce vědců, kteří se během své kariéry pohybují po světě, má větší vědecký dopad než práce jejich kolegů působících celý život na stejném místě. Odborná studie uvádí, že 23 % z 884 vědců, kteří získali Nobelovu cenu v letech 1901 až 2016, obdrželi cenu za práci, na níž pracovali mimo svou zemi původu.

Evropský inovační a technologický institut (EIT) zřídil dvě nová inovační společenství v oblastech městské mobility (Urban Mobility) a výroby (Manufacturing). Každé společenství může získat z Evropské unie až 80 milionů eur ročně. Součástí obou společenství jsou i české organizace. Jedno z lokálních center pro městskou mobilitu má být v Praze.

Tématu „Mobilita budoucnosti“ se dne 15. listopadu 2018 věnoval Den inovací, který společně připravilo německé velvyslanectví v Praze, Kontaktní kancelář Svobodného státu Sasko a Zastoupení Svobodného státu Bavorsko v České republice. Během akce diskutovali čeští a němečtí odborníci z oblasti hospodářství, vědy a politiky o klíčových otázkách mobility budoucnosti.

Univerzita Karlova opět na začátku semestru přijímá žádosti do soutěže v rámci Fondu mobility UK. Prostřednictvím toho podporuje studium na zahraničních univerzitách, výzkumné pobyty svých pracovníků, účast na mezinárodních akcích a studium zahraničních studentů na UK. Žádosti lze podávat do 22. října 2018.