Zakončení seriálu o nejnovější edici Statistické ročenky České republiky se zaměřuje na to, zda se rostoucí výdaje podniků na výzkum a vývoj projevují vyšší přidanou hodnotou či převratností jejich produkce. Jakého významu v tomto dokumentu nabývá pojem inovace a jaký obraz o české vědě a výzkumu podává?

Ze srovnání vládního, vysokoškolského a podnikatelského sektoru podle Statistické ročenky České republiky 2022 vyplývá, že do obecného charakteru tuzemského vědeckovýzkumného prostředí čím dál silněji pronikají specifika podnikatelské sféry. Ta ovšem vykazují chronicky nízké zastoupení žen v roli výzkumných pracovnic.

Statistická ročenka České republiky 2022 kromě jiného poskytuje obraz českého vědeckého, výzkumného a inovačního prostředí jako spíše technicky a technologicky laděného systému s chronicky nízkým zastoupením žen, na které napříč sektory dopadá nerovné finanční ohodnocení.

Asi nejvýznamnější pravomocí prezidenta České republiky je jmenování nových profesorek a profesorů, případně také rektorek či rektorů. Další pravomocí, která se může dotknout zejména popularizace vědy, je udělování či propůjčování státních vyznamenání. Jaký je vztah bývalých prezidentů k bádání či vysokému školství a jaké názory na vědu mají kandidáti na prezidenta, kteří postoupili do druhého kola?

Český statistický úřad před koncem roku 2022 zveřejnil souhrnné statistiky financování vědy a výzkumu v ČR, které obsahují dlouhodobé srovnání údajů za roky 2010 až 2021. Kdo byli za uplynulé období největší poskytovatelé, příjemci podpory a které socioekonomické cíle byly podporovány?

Český statistický úřad před koncem roku 2022 zveřejnil souhrnné statistiky financování vědy a výzkumu v ČR, které obsahují dlouhodobé srovnání údajů za roky 2010 až 2021. Podíl výdajů na výzkum poprvé v historii dosáhl 2 % státního rozpočtu, meziročně ale podíl klesá.