Česko stále vykazuje nadprodukci vědeckých publikací, mnohdy v ne zrovna kvalitních časopisech. Situace je specifická v každém oboru, nicméně ve většině z nich výrazně zaostáváme za zeměmi EU 15. Co říkají komentáře odborných panelů k nově zveřejněným bibliometrickým analýzám v rámci Metodiky 2017+?

Česká republika, která je v současnosti v pozici mírného inovátora, má za cíl se do roku 2030 zařadit mezi inovační leadery. Aby tohoto cíle dosáhla, je třeba podporovat mezinárodní spolupráci. Jaké v této oblasti má Česko možnosti? A jak v tomto směru pomáhá Technologická agentura ČR?

Výdaje na výzkum a vývoj (VaV) v Česku v posledních letech výrazně rostou. V roce 2019 dosáhly částky 112 miliard korun a meziroční nárůst činil 9 %. Nejvíce do výzkumu investuje podnikatelský sektor, rostou ale i výdaje ze státního rozpočtu. Vyplývá to z aktuálních dat o výzkumu a vývoji, která zveřejnil Český statistický úřad.

Jak to doopravdy je s hojně diskutovanou nerovnoměrnou geografickou distribucí prostředků z rámcových programů a s tím související otázkou zaostávání zemí EU13 (tzv. nové členské státy) oproti zemím EU15 (staré členské státy)? A jaké jsou pro výzkumníky bariéry v účasti v rámcových programech?

Jak může vypadat a k čemu je dobrá bibliometrická podpora hodnocení výzkumu a vývoje na úrovni instituce? Ve svém příspěvku z letošní konference SCI-PO 2020: Veřejná politika v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, to na příkladu Univerzity Karlovy ukazuje Daniel Münich.

Na konci září 2020 Evropská komise oznámila znovuobnovení a aktualizaci koncepce Evropského výzkumného prostoru (ERA). K novým cílům by mělo patřit zvýšení investic do vědy a výzkumu, podpora transferu technologií, silnější mobilita výzkumníků i ekologická řešení.

Třetím rokem pokračuje hodnocení výzkumných organizací dle Metodiky 2017+. Některé komentáře předsedů Odborných panelů k hodnocení vybraných výsledků v Modulu 1 jsou poměrně kritické. Dokáží čeští výzkumníci a výzkumné organizace odlišit výzkum od dalších činností a snaží se o to vůbec? A jak je obtížné prokázat společenskou relevanci výzkumu ve společenských vědách?

Jednou z možností, jak do budoucna posílit připravenost země na virovou epidemii či pandemii, je vybudovat nový výzkumný Virologický ústav. Nabízí se možnost hradit jeho vznik z prostředků Národního programu obnovy. Podklady pro tento program dává dohromady Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), jako celek jej musí schválit vláda, následně se bude plán projednávat na úrovni Evropské unie.

Ve čtvrtek 1. října 2020 se uskutečnil již třetí ročník konference SCI-PO 2020 (Science Policy), tentokrát na téma internacionalizace a mezinárodní aspekty vědní politiky. Pořádala ji společnost alevia ve spolupráci s think-tankem IDEA CERGE-EI, Technologickým centrem AV ČR, Centrem pro sociální a ekonomické strategie FSV UK a Tertiary Education & Research Institute. Kvůli omezením se celá akce konala on-line.