Spintronika je rychle se rozvíjející obor s velkým vědeckým i aplikačním významem. Dlouhodobě se jí věnuje Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. V rozhovoru pro GA ČR se podělil o zkušenosti z úspěšného projektu Centrum spintroniky, na němž se pod jeho vedením v letech 2014 - 2018 podílelo přes 20 vědců a studentů.

Díky podpoře Evropské komise z programů Erasmus+ a Horizont 2020 vznikne v Evropě celkem 24 nových univerzitních aliancí. Ty doplní 17 stávajících uskupení, která uspěla v loňské výzvě. Za Českou republiku se do spolupráce nově zapojí Univerzita Palackého v Olomouci a České vysoké učení technické v Praze.

„Věda nemá hranice. Když se kolem sebe díváte s očima otevřenýma, mohou vás napadat přesahy do úplně nových vědních disciplín, a to mě na vědě moc baví,“ říká Petr Kovaříček, vedoucí výzkumné skupiny, která díky start-up grantu Nadace Experientia vznikne od ledna 2021 na VŠCHT v Praze. 

Evropská komisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělání, mládež a sport Maryia Gabriel zdůrazňuje potřebu podporovat nejlepší evropské výzkumníky a inovátory v boji proti pandemii koronaviru a přípravách na případná budoucí ohrožení. Oceňuje dosavadní výsledky sbírky na obnovu Evropy a vyzdvihuje roli inovací na cestě z krize.

Ředitelka Biofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky Eva Bártová a zástupce ředitele pro vědu výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity Karel Říha se stali členy prestižní Evropské asociace molekulární biologie (EMBO). Členství jako uznání výjimečné vědecké práce a úspěchů v oblasti věd o živé přírodě získalo celkem 63 vědců z 25 zemí světa.

Během koronavirové pandemie se vědcům v mnoha zemích světa podařilo veřejnosti ukázat, proč je věda pro současný svět tak zásadní. Potenciální ekonomická krize však také řadu vědců a vědeckých projektů významně ohrožuje. Někteří odborníci nyní varují, že bez vhodných opatření věda přijde o celou generaci mladých výzkumníků.

V posledních dnech rozvířil veřejný prostor článek profesora Tomáše Hudlického z Kanady, který kritizoval dle jeho mínění přílišné zvýhodňování žen a různých menšin v konkurzech na pozice ve vědě. Článek byl stažen, což vyvolalo pobouření části akademické obce. Na portálu Vědavýzkum.cz vyšly články Marcely Linkové (1, 2) a Lenky Žákové se vzájemně protichůdným hodnocením názorů T. Hudlického.