Aktuální koronavirová krize přepisuje pravidla vědeckého publikování. Nutnost co nejrychleji získat informace o novém viru a onemocnění, které způsobuje, se stala globální prioritou nejen pro vědeckou komunitu. Rychlé zveřejňování vědeckých výsledků na preprintových serverech má však i řadu nežádoucích důsledků.

Americký ekonom a držitel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Romer přišel s návrhem, který by byl dle jeho názoru efektivnějším řešením než centrální koordinovaný výzkum nemoci Covid-19. Podle Romera spočívá cesta, jak povzbudit univerzity, aby se podílely na výzkumu, v tom, že stát nabídne finanční odměnu v podobě jedné miliardy liber tomu, kdo dokáže vytvořit a dodat test pro 10 milionů lidí denně.

Nakladatelství Springer Nature, jeden z hlavních vydavatelů vědeckých časopisů, ohlásilo, že se připojí k iniciativě za otevřené publikování „Plán S“. Vydavatelství se tak rozhodlo poté, co iniciativa oznámila zmírnění postoje k transformativním typům časopisů.

Pozměněný plán příštího sedmiletého rozpočtu Evropské unie zahrnuje dodatečné financování regionálního rozvoje, zdravotnictví a posílené výdaje na výzkum. Ten je, jak ukázala pandemie, klíčovou oblastí při řešení globálních krizí. Spekuluje se o navýšení financí příštího rámcového programu Horizon Europe.

Německu se aktuální koronavirovou krizi zatím daří zvládat. Přední německý odborník na koronaviry, Christian Drosten, se v souvislosti s ní stal téměř celebritou. Nestalo se tak však kvůli jeho roli poradce Angely Merkelové, ale díky jeho podcastům, které jsou nejstahovanější v Německu a jejich překlad žádá i Světová zdravotnická organizace.

Nová studie ukazuje, že vědci si nejsou tak úplně vědomi vlivu, který na jejich práci má systém hodnocení výsledků vědecké práce. Ze závěrů studie také vyplynulo, že hodnocení ovlivňuje odlišně přírodovědné a humanitní obory.

Turečtí vědci čekají na dokončení Eastern Anatolia Observatory (DAG) – teleskopu o délce čtyř metrů, který má být hotov již příští rok. Přestože se nejedná o projekt celosvětového formátu, má být jedním z největších optických dalekohledů v Asii a největším vědeckým projektem v Turecku. Může pomoci obrodit místní vědu, která kvůli politickým náladám v zemi již delší dobu pokulhává.

Existence start-upů a technologických společností je kvůli koronavirové krizi v ohrožení. Podle nejnovější zprávy poradenské společnosti Startup Genome budou v nejbližších měsících 4 z 10 podniků uzavřeny, pokud se nezajistí dostatečné financování. Vlády několika evropských zemí tak již představily finanční balíčky, které firmám mají alespoň částečně pomoci.

Evropská výzkumná rada (ERC) zveřejnila výsledky prestižních grantů, o něž mohou žádat úspěšní řešitelé ERC projektů, aby ověřili potenciál výzkumných výsledků v praxi. Částku 150 tisíc eur získalo 55 vědců a jejich týmů. Mezi nimi i Michael J. Bojdys, vědec, který před svým aktuálním působištěm na Humboldtově univerzitě v Berlíně bádal i na Univerzitě Karlově.

Nová slovenská vláda Igora Matoviče předložila své programové priority a požádala poslance Národní rady o důvěru. V oblasti výzkumu, vývoje, inovací a vysokého školství navrhuje ambiciózní kroky, které mají zemi dopomoci k vyšší mezinárodní konkurenceschopnosti a prosperitě. Jaké změny pro slovenskou vědu a vysoké školství nová vláda chystá?