Pozdvižení ve vědecké obci nedávno vyvolala studie, která poukázala na to, že jeden z nejznámějších výzkumů o Alzheimerově chorobě je zřejmě falešný. Vysoce vlivný dokument, který byl poprvé publikován v roce 2006, měl velký dopad na různé klinické studie a do výzkumu nemoci šly díky němu miliardy dolarů.

Evropská výzkumná rada (ERC) zveřejnila hloubkovou analýzu výzkumných projektů, které byly financovány pod hlavičkou programu Horizon 2020. Analýza mimo jiné ukazuje, že nejvíce financovaných projektů spadalo do oboru fyzikálních věd, ale také to, že největší poměr úspěšných žadatelek měly společenské a humanitní obory.

V Irsku se nedávno konala debata o zapojení sociálních a humanitních věd do programu Horizont Evropa. Přední evropští akademici a vědci se shodli na tom, že zastoupení projektů z těchto oborů v evropských programech stále pokulhává. V novém rámcovém programu by se však mohlo blýskat na lepší časy.

Zatímco velké části Evropy svírají rekordní sucha, ve Vídni finišuje stavba nového specializovaného výzkumného centra zaměřeného na chování vodních těles. Obrovská laboratoř o velikosti skladovací haly přinese poznatky například k povodním, lodní dopravě, transportu sedimentu, biodiverzitě a mnoha dalším oblastem. Díky evropským projektům mohou z výzkumu profitovat i čeští vědci a inženýři.

Jak probíhá jednání ohledně Horizon Europe ve Velké Británii? Jaké zákony slibují miliardy do výzkumu v USA? Jaké nedostatky mají Ph.D. programy na lokálních čínských univerzitách? Pravidelně sledujeme dění ve světě výzkumu, vývoje a inovací, abychom vám mohli zprostředkovat ve zkratce to nejzajímavější, co se v zahraničí za poslední měsíc stalo.

Zatímco v České republice se objevují návrhy zavést do nejdůležitějšího zákona definici manželství nebo právo na platbu v hotovosti, v jihoamerickém Chile hraje důležitou roli věda. Po více než 40 letech a protestech se Chilané domohli kompletní změny ústavy, kterou vytvořil diktátor vojenské junty Augusto Pinochet.

Dnes byly zveřejněny výsledky jednoho z nejsledovanějších žebříčků vysokých škol. Letošní vydání Academic Ranking of World Universities, známého také jako Šanghajský žebříček, například ukazuje, že Masarykova univerzita si od minulého roku polepšila skoro o dvě stě míst. Ve světě i nadále vede Harvard University.

Třináctá příčka ve vědecko-vzdělávacím pilíři Indexu prosperity Česka podtrhuje přemýšlení o Česku jako o „montovně Evropy“. Lepšímu umístění brání nízký zájem o terciární vzdělání i malé zastoupení žen ve vědě. Podle průzkumu Evropské komise jsme na 4. nejhorším místě v průměrném počtu výzkumnic ze 47 zkoumaných zemí. Vyplývá to z analýzy projektu datové žurnalistiky Evropa v datech.

Spojené království Velké Británie a Severního Irska zveřejnilo dlouho očekávané podrobnosti o svém vlastním výzkumném programu „Plan B”. K tomu by země měla přistoupit, pokud se nakonec nepřidruží k evropskému gigantu Horizon Europe, což je stále více pravděpodobné. Kromě specifické podoby nového programu visí otazník i nad novým premiérem či premiérkou v čele země.

Letošní vydání žebříčku Global Ranking of Academic Subjects, který je také někdy známý jako oborová varianta Šanghajského žebříčku, srovnávalo více než 1800 světových vysokých škol v 54 oborech. Českým školám se dařilo zejména v přírodních vědách, matematice a fyzice. Slabších výsledků naopak tuzemské vysoké školy podle žebříčku dosáhly v sociálních vědách a inženýrství.