Díky ústupu ledovců rozkvétá v horských řekách mikrobiální život. Takový je závěr týmu vědců z EPFL v Lausanne a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který publikoval článek v prestižním časopise Nature Geoscience.

Databáze Web of Science umožňuje hodnotit vědecké publikace na základě jejich citovanosti. Přinášíme analýzu nejcitovanějších článků s afiliací k českým výzkumným institucím za minulý rok. Data ukázala, že nejvíce citací sbírají mezinárodní týmy a vědci publikující z oboru klinické medicíny.

Kvalitní vysoké školy, vysoce kvalifikovaná pracovní síla v technických oborech, jako je matematika, informatika, počítačové vědy a inženýrství, ale i výzkumná centra nadnárodních společností a rozvinutá startupová scéna. To vše Paříž předurčuje k tomu, aby se stala evropským hubem pro umělou inteligenci.

11. února byl Mezinárodní den žen ve vědě, v návaznosti na něj vydal Eurostat statistiku, jak si stojí jednotlivé členské státy v zastoupení žen ve vědeckých a technických pozicích. Přestože počet žen v těchto oborech neustále roste, mezi jednotlivými státy jsou velké rozdíly. Jeden z dlouhodobě diskutovaných důvodů, proč ženy opouštějí vědu, je rodičovství.

Vývoj v oblasti umělé inteligence rychle nabírá na dynamice a odborníci se shodují, že s nástroji jako ChatGPT firmy OpenAI jsme teprve na začátku vývoje, který je srovnatelný s pronikáním internetu do společnosti. Špičkové produkty v oblasti IT může nabídnout i Rakousko, základní výzkum a aplikace řešení ale zatím v praxi naráží na nedostatek finančních prostředků ze strany státu i v oblasti rizikového kapitálu.

Proč jsou FAIR data ve výzkumu neodmyslitelná? Které služby European Open Science Cloud (EOSC) mohou zlepšit produkci FAIR dat? Jak umělá inteligence (AI) zasahuje do vědeckých oborů a jak FAIR data pomáhají trénovat umělou inteligenci? Tyto a jiné otázky diskutovali zástupci evropských výzkumných infrastruktur a členové pracovní skupiny ESFRI-EOSC na workshopu „FAIR Data Productivity and Advanced Digitalization” pořádaném Evropským strategickým fórem pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), který proběhl ve dnech 23.-24. ledna na univerzitě v Miláně. 

Einsteinův teleskop je jeden z hlavních evropských výzkumných projektů s celosvětovým vědeckým dopadem. Jde o zásadní infrastrukturu pro budoucí detektor gravitačních vln, o jehož umístění se uchází italská Sardinie. Projekt by mohl otevřít řadu příležitostí také pro české vědecké a výzkumné instituce i firmy.

Kvůli praktikám podvodných skupin ze Saúdské Arábie a Číny společnost Clarivate ze svých prestižních žebříčků odstranila obor matematika, Japonsko posiluje kosmický program a argentinští vědci se opět bouří. Portál Vědavýzkum.cz nabízí další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací za právě uplynulý leden událo.

Proběhnuvší rok 2023 představoval pro Horizon Europe druhý ročník, kdy byl evropský rámcový program pro výzkum a inovace – v hodnotě 95 miliard eur – plně v provozu. Nastává tak vhodný čas ohlédnout se za tímto obdobím a odpovědět nejen na to, kdo byl v grantových výzvách vítězem a kdo poraženým, ale nastínit i možné důvody takového hodnocení.