Přestože se aktuální rámcový program EU pro výzkum a inovace Horizon Europe (2021-2027) blíží teprve ke své polovině, první diskuse o rozpočtu jeho nástupce již probíhají. Dva hlavní představitelé Evropského parlamentu pro oblast politiky výzkumu a inovací jsou toho názoru, že musí mít rozpočet ve výši 200 miliard eur.

Proběhlo vyhlášení laureátů Nobelových cen, EU a Japonsko uzavřely klíčovou dohodu o sdílení superpočítačů a polští akademici upínají své naděje k nové vládě, která v zemi může obnovit akademickou svobodu. Portál Vědavýzkum.cz nabízí další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací za právě uplynulý říjen událo.

Vyšel další žebříček vysokých škol. Tentokrát Global Ranking of Academic Subjects, který porovnává jednotlivá vědní odvětví a obory. To v českém kontextu, kdy se většinou neumisťujeme na předních příčkách, může zdánlivě pomoci systematičtěji rozkrýt kvalitu jednotlivých oborů a fakult vysokých škol. Jak se ale na tyto žebříčky dívají jednotlivé univerzity a jaké jsou mezery v jejich metodice?

Ve čtvrtek 26. října 2023 byl zveřejněn další oborový mezinárodní žebříček univerzit vydávaných britskou společností Times Higher Education: World University Rankings by Subject. Z jeho výsledků vyplývá, že české školy v porovnání nejlépe uspěly v disciplínách jako jsou právo, umění a humanitní vědy. 

Polské parlamentní volby, jež se uskutečnily 15. října 2023, zaznamenaly od pádu komunismu rekordní účast, a to 74 %. Přestože nejvíce hlasů již potřetí získala vládnoucí PiS, na nadpoloviční většinu potřebnou pro sestavení vlády pravděpodobně dosáhne Občanská koalice v čele s Donaldem Tuskem, bývalým předsedou Evropské rady. Jak tato čerstvá politická změna aktuálně rezonuje s polskou vědeckou komunitou?

Čím dál tím větší tlak na produkci odborných výstupů ve vědě bývá často uváděn jako jedna z příčin, proč jsou podvodné metody v této oblasti nejen na vzestupu, ale jsou také daleko sofistikovanější. Analýzy mapující současný stav navíc naznačují alarmující zjištění: 20–30 % studií je nevěrohodných. Jak se lze bránit?

Motivace mladých lidí z Malajsie, aby jezdili studovat do Česka, transfer technologií ve Švédsku, výzkum a výroba polovodičových čipů nebo spolupráce ve vesmírném průmyslu s Afrikou – také těmito tématy se v minulých měsících zabývala česká vědecká diplomacie.