Umělá inteligence je klíčová technologie, která má široké sociální, ekonomické, národně bezpečnostní a geopolitické důsledky. Nedávný česko-francouzský workshop právě na toto téma představil francouzské instituty a společnosti, které jsou v tomto odvětví předními hráči. Jaké výsledky může přinést spolupráce mezi Českem a Francií v tomto oboru?

Spojené státy americké intenzivně podporují otevřenou vědu, Evropská unie zveřejnila plán inovační agendy a australská vízová politika znesnadňuje přistěhování zahraničních vědců do země. Portál Vědavýzkum.cz nabízí další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací za uplynulé září událo.

Administrativa amerického prezidenta Bidena bude nově požadovat po všech agenturách neprodlený přístup k federálně financovanému výzkumu ihned po zveřejnění. Poskytovatelé financující výzkum by měli tyto změny implementovat do konce roku 2025.

Curych není jen švýcarské město čokolády a bankovnictví či jedno z nejbohatších měst na světě. Na několik dní také bylo místem, kam se sjelo více než tři sta komunikátorů a komunikátorek z celé Evropy. Konala se zde konference Evropská asociace odborníků na komunikaci ve vysokoškolském vzdělávání (EUPRIO) s ústředním tématem „Science communication: how to engage nowadays“‎.

Novou premiérkou Spojeného království Velké Británie a Irska se stala Liz Truss. V jejích rukou teď leží vyjednávání ohledně přidružení k programu Horizon Europe a financování vědy. Podívali jsme se na to, co její zvolení může pro vědu, výzkum a inovace za Lamanšským průlivem znamenat. K aktuálnímu dění se pro nás vyjádřila i česká vědkyně dlouhodobě působící ve Velké Británii.

Soutěž na nová vědecká centra, která by měla vzniknout v bývalých těžebních oblastech Saska a Saska-Anhaltska, spěje ke konci. Dva vítězné projekty vybere německá vláda v nejbližších týdnech. Obě centra vzniknou víceméně „na zelené louce“, a lze tak očekávat vysokou poptávku po spolehlivých firmách, které se zapojí jak do výstavby, tak do řetězce dodavatelů špičkového vědeckotechnologického vybavení.

Ruská invaze na Ukrajinu nezničila pouze infrastrukturu, lidské životy a vztahy, ale změnila také globální status quo vědecké spolupráce. Zejména evropské státy zahrnují do svých protiruských sankčních opatření také taková, která mají vliv na vědeckou spolupráci a rozvoj. Jaké projekty byly přerušeny a kolik vědců uprchlo z Ukrajiny?

Velká Británie na začátku září tohoto roku oznámila, že prodlouží finanční podporu vědcům a vědkyním, kteří se letos plánují zúčastnit projektů v programu Horizont Evropa, a to včetně výzev v programech ERC. Čeští vědci tak mohou nadále bez obav spolupracovat s britskými vědci i tamějšími institucemi.

Věda, výzkum a inovace by měly sloužit jako katalyzátory rozvoje společnosti. To si žádá velké množství prostředků z veřejných financí. Veřejnost přitom často neví, co vědci skutečně dělají, proč to dělají a co z toho bude mít. Pandemie koronaviru přinesla impuls k tomu vztah mezi vědeckou komunitou a veřejností dále zkoumat.

Pozdvižení ve vědecké obci nedávno vyvolala studie, která poukázala na to, že jeden z nejznámějších výzkumů o Alzheimerově chorobě je zřejmě falešný. Vysoce vlivný dokument, který byl poprvé publikován v roce 2006, měl velký dopad na různé klinické studie a do výzkumu nemoci šly díky němu miliardy dolarů.