Hradba mlčení, kterou v otázkách financování a reforem výzkumu, vývoje a inovací kolem sebe vystavil nový italský kabinet, v jehož čele stojí Giorgia Meloni, prohlubuje atmosféru nejistoty a obav z dalšího vývoje. Blíží se další fáze odlivu mozků z italské vědy?

Společnost Clarivate zveřejnila letošní vydání prestižního žebříčku Highly Cited Researchers 2022. Mezi téměř sedmi tisíci nejcitovanějšími vědci a vědkyněmi z celého světa je na seznamu také deset českých výzkumníků.

Vědkyním se často nedostává stejného uznání jako jejich mužským protějškům. Jak ukazují studie, jedním z důsledků této nerovnosti je i to, že ženy jsou citovány ve vědeckých pracích méně než muži. Existuje ale řada způsobů, které to mohou pomoci napravit.  

Jedním z často zmiňovaných důsledků stresu v akademickém prostředí je zhoršení psychického zdraví, které se může projevit mimo jiné jako syndrom vyhoření. Nevyhýbá se ani mladým vědcům –⁠ spíše naopak. Nový zahraniční výzkum ukazuje, že více než třetina mladých výzkumníků a výzkumnic má problémy, které mohou vyústit ve vyhoření.

Šest nových kvantových počítačů bude postaveno v centrech po Evropě, Velká Británie zakládá novou radu pro vědu a techniku a USA se znovu zajímá o jadernou energii. Portál Vědavýzkum.cz nabízí další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se událo v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací za uplynulý měsíc.

Ve východoněmeckých spolkových zemích Sasko a Sasko-Anhaltsko vzniknou nová obří vědecká centra. Tamější vláda posvětila vybudování dvou velkých výzkumných ústavů s celkovým rozpočtem více než dvě miliardy eur. Zaměří se na astrofyziku a udržitelný chemický průmysl.

Stále více vědců chce představovat svůj výzkum za hranicemi akademické půdy. Veřejnost ale tabulky a grafy neohromí. Co tedy zkusit něco jiného? Pro české i zahraniční vědce existuje spousta vědeckých soutěží, kde si mohou svoje prezentační dovednosti ozkoušet v jiném prostředí. Čím ale zaujmout?

Když chce výzkumník či výzkumnice prezentovat svůj výzkum i za hranicemi konferencí nebo odborných časopisů, musí zapojit jiný jazyk a nevšední formu sdělení. Právě humor může posloužit jako cenný komunikační kanál. Neortodoxní spojení komedie a vědy se v posledních letech ukazuje jako populární nástroj šíření výsledků vědeckého bádání.

Nejen v souvislosti s hybridními výzvami se objevují hlasy volající po mnohem výraznější podpoře obranyschopnosti v Evropské unii. Jak společenská poptávka proměňuje dění na poli výzkumu a vývoje obranných technologií? Z jakých dotačních titulů je vlastně financován a jaké jiné či dosud nevyužité příležitosti se nabízejí?