Nový pohled na otázku, jak aktuálně Američané nahlížejí na oblast vědy ve své vlasti, poskytl průzkum American Trends Panel (ATP) z dílny Pew Research Center. Ukazuje, že důvěra ve vědecké poznatky je silně ovlivněna volebními preferencemi, a nikoliv například vzděláním.

Hrubé domácí výdaje na výzkum a vývoj v Evropské unii v roce 2020 činily celkem 311 miliard eur, průměrně pak 699 eur na jednoho obyvatele. Investice jsou však v jednotlivých regionech značně nevyvážené, vyplývá z nedávno vydané zprávy Eurostatu, evropského statistického úřadu.

Ministrem pro vědu, výzkum a inovace je ve Velké Británii opět George Freeman. Příští rok do programu Horizont Evropa poputuje 12,4 miliardy eur a Austrálie zavádí v organizaci, která financuje tamější medicínský výzkum, genderové kvóty. Portál Vědavýzkum.cz nabízí další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí událo za uplynulý listopad v politice výzkumu, vývoje a inovací.

Číně se ve vědeckých vodách poslední roky velmi daří. Nedávná analýza ukázala, že země poprvé předstihla Spojené státy americké v počtu nejcitovanějších vědeckých prací. I přes nezanedbatelné úspěchy však čínský výzkum i nadále čelí řadě strukturálních problémů.

Těsná porážka dosavadní brazilské hlavy státu Jaira Bolsonara znamená podle vědců a badatelů počátek pomalého a strastiplného procesu oživení brazilské vědy. Ani v příštím roce, kdy proběhne inaugurace nového prezidenta, se však tamější sektor nevyhne ekonomickým problémům.

Hradba mlčení, kterou v otázkách financování a reforem výzkumu, vývoje a inovací kolem sebe vystavil nový italský kabinet, v jehož čele stojí Giorgia Meloni, prohlubuje atmosféru nejistoty a obav z dalšího vývoje. Blíží se další fáze odlivu mozků z italské vědy?

Společnost Clarivate zveřejnila letošní vydání prestižního žebříčku Highly Cited Researchers 2022. Mezi téměř sedmi tisíci nejcitovanějšími vědci a vědkyněmi z celého světa je na seznamu také deset českých výzkumníků.

Vědkyním se často nedostává stejného uznání jako jejich mužským protějškům. Jak ukazují studie, jedním z důsledků této nerovnosti je i to, že ženy jsou citovány ve vědeckých pracích méně než muži. Existuje ale řada způsobů, které to mohou pomoci napravit.  

Jedním z často zmiňovaných důsledků stresu v akademickém prostředí je zhoršení psychického zdraví, které se může projevit mimo jiné jako syndrom vyhoření. Nevyhýbá se ani mladým vědcům –⁠ spíše naopak. Nový zahraniční výzkum ukazuje, že více než třetina mladých výzkumníků a výzkumnic má problémy, které mohou vyústit ve vyhoření.