Vědecká spolupráce se stala důležitou pákou v diplomatických vyjednáváních mezi Švýcarskem a Evropskou unií. V podobné situaci se nachází i Velká Británie, u níž je ale cesta k členství v programu Horizon Europe o něco jasnější.

Během pandemie se stal Twitter jedním z hlavních komunikačních kanálů vědy. Výhoda této sociální platformy totiž spočívá v rychlé a kvalitní informovanosti o dění v oboru, který člověka zajímá. Toho se chytily tisíce vědců, kteří lidem během pandemie pomáhali srozumitelně předat nová zjištění ohledně covidu-19.

Organizace UK Research and Innovation (UKRI), která ve Velké Británii zastřešuje většinu veřejných prostředků na výzkum a inovace, zveřejnila nový pětiletý plán na rozvoj britské vědy. Mezi priority patří přitahování talentovaných lidí ze zahraničí i transformace samotné organizace.

Přibližně před měsícem se stala Alondra Nelson ředitelkou amerického Úřadu pro politiku vědy a technologie (OSTP) poté, co rezignoval Eric Lander. Ten se měl nevhodně chovat ke svým zaměstnancům, které ponižoval. Nelson má nyní s úřadem velké plány.

Až budou příští rok vědci posílat své studie či recenze do časopisů, může je zaskočit nutné vyplnění poměrně citlivé sady otázek. Kvůli snaze zmapovat a snížit zaujatost ve vědeckém publikování bude totiž od autorů, recenzentů a editorů nově vyžadováno, aby zveřejnili svou rasu nebo etnický původ.

Univerzitní vědci a skupiny pro lidská práva ve Spojených státech vítají rozhodnutí federální vlády přejmenovat a revidovat tzv. Čínskou iniciativu. Ta však zřejmě napáchala v kariérách některých čínských vědců v Americe trvalé škody.