Podle nové národní vzdělávací politiky by se měla Indie více otevřít předním zahraničním univerzitám a umožnit vznik nových kampusů. Ožívá tak myšlenka, která byla po léta upozaděna kvůli politickému boji a byrokracii v zemi. Větší míra internacionalizace by mohla přinést pokrok i v otázce ohrožené akademické svobody.

V půlce srpna vyšla zpráva Komise pro boj proti padělání vědeckého výzkumu, což je skupina jmenovaná Ruskou akademií věd. Odhalila neetické chování v ruských vědeckých kruzích. Sedmnáct rektorů se podle ní dopustilo plagiátorství. Nestalo se tak přitom poprvé.

Vysoké školy a výzkumné instituce teprve začínají zjišťovat, jaké bude mít koronavirová pandemie dlouhodobé následky na životy vědců a studentů. Nové průzkumy již ale ukazují, že pandemie tvrdě dopadá na finanční situaci doktorandů i na jejich duševní zdraví.

Každoroční žebříček Academic Ranking of World Universities, známý také jako Šanghajský žebříček, srovnává tisícovku nejlepších světových vysokých škol. Letošní vydání ovšem nepřineslo žádná překvapení. Tradičně mu dominují americké univerzity, z českých vysokých škol se nejlépe umístila Univerzita Karlova.

Vědecký časopis, který patří vydavatelské skupině Springer Nature, stáhnul článek skupiny čínských vědců o obličejových rysech minoritních skupin obyvatel Číny kvůli podezření z porušování etických postupů. Ze stejných důvodů nyní vydavatelství prošetřuje více než dva tucty dalších publikací.

Německo chce v Evropě dostat do popředí výzkum kvantové technologie. I proto se rozhodlo na tento obor vyčlenit z pandemického fondu na obnovu tamní ekonomiky 2 miliardy eur. Chce tak dohnat mimoevropské státy, které jsou ve výzkumu již v pokročilejší fázi.

Trvající pandemie koronaviru zásadně ovlivňuje vědecké prostředí, vědce samotné i jejich způsob práce. Nový průzkum ukázal, že pro téměř třetinu vědců znamenalo zavedení ochranných opatření téměř znemožnění výkonu jejich práce.

Snižující se rozpočet na výzkum a dosud nejisté podmínky účasti otestují chuť dalších zemí zapojit se do dosud největšího evropského výzkumného programu Horizon Europe. Úředníci varují, že neexistence flexibilní nabídky, která by přesvědčila globální lídry, aby se k programu připojili, se může ukázat jako zásadní problém.