Portál Vědavýzkum.cz přináší přehled nejsdílenějších článků na sociálních sítích za měsíc duben. Věděli jste, že liberálové hodnotí jedince s opačnou ideologií třikrát negativněji než konzervativci? Že fyzická krása při výběru partnera není nejdůležitejší? A jak to máte s fantazií – máte jí hodně, málo?

Dějiny Česka a Lucemburska se prolínají v dávných dobách, kdy na český trůn usedli panovníci z rodu Lucemburků. Mohly by se protnout i v dohledné budoucnosti – vědci v obou zemích mají trumfy, kterými by mohli přispět k hledání a těžbě nerostného bohatství v kosmu. Rozvoj vesmírné ekonomiky se dnes stává realitou.

Jak si vedou české vysoké školy v nové edici žebříčku QS World University Rankings 2024 dle jednotlivých oborů? Nejvýš se v mnoha oborech drží tradičně Univerzita Karlova. Do hodnocených míst se daří propracovávat Masarykově univerzitě, Akademii věd ČR, ale mnohdy i Univerzitě Palackého v Olomouci. V inženýrských oborech je z českých škol nejlepší České vysoké učení technické.

Velká Británie vstoupila do Chips JU, Korejská republika se připojuje k Horizontu Evropa a Harvard University řeší kontroverzní kauzu. Portál Vědavýzkum.cz nabízí další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací za právě uplynulý měsíc březen událo.

Polská akademie věd využila povolebního úspěchu Občanské koalice a dopisem adresovaným nynější vládě iniciovala rozdělení Ministerstva školství a vědy na dvě samostatné instituce. Nová liberální vláda vedená Donaldem Tuskem akademikům vyhověla. Zároveň se také zavázala zvýšit výdaje na vědu.

Polští akademici vítají oddělení ministerstev a zvýšení financí na vědu, naopak francouzští vědci jsou pobouřeni kvůli snížení prostředků na výzkum. CERN plánuje nový urychlovač. Portál Vědavýzkum.cz nabízí další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací událo za uplynulý měsíc.

Federální vláda Brazílie schválila investiční vstup do projektu výstavby výzkumného centra s laboratořemi s nejvyšším stupněm biologického zabezpečení. Země má ambici se stát centrem ve výzkumu a boji proti vážným a vysoce nakažlivým onemocněním pro celou Latinskou Ameriku.

Díky ústupu ledovců rozkvétá v horských řekách mikrobiální život. Takový je závěr týmu vědců z EPFL v Lausanne a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který publikoval článek v prestižním časopise Nature Geoscience.