Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Vědu táhnou „Geometři“

18. 6. 2018
Vědu táhnou „Geometři“

Čísla nejsou všechno. Leccos však napoví. Když si otevřete databáze vědeckých prací, jako jsou Web of Science nebo Scopus, vyskočí vám u jména Tomáš Jungwirth veliká spousta položek. Mezi dvěma stovkami Jungwirthových studií pak naleznete články z časopisů Science, Nature Physics, Nature Materials, Physical Review Letters a řady dalších. U článku z posledně jmenovaného žurnálu s názvem Universal intrinsic Hall effect (2004) se vyjímá 1311 citací, u další studie o Hallově jevu z následujícího roku je to dalších 958 citací...

A to je extrémně hodně. Takové pozornosti se totiž ve vědeckém prostředí dostává přelomovým objevům, opravdovým (a nepodkročitelným) novinkám v lidském poznání, z nichž těží posléze další badatelé, někdy i celé obory a také – to zajímá laickou veřejnost nejvíc! – průmyslová odvětví. Profesor Jungwirth s kolegy je tak díky základnímu výzkumu na dobré cestě „změnit svět“: a to svět počítačů a ukládání informací, na čemž je námi žitý svět s myriádami dat čím dál závislejší...

Pozoruhodný je též Jungwirthův zájem o dotáhnutí své myšlenky až do reálného využití, o čemž svědčí i desítka patentů. Jak řekl na nedávné konferenci LN jeden z účastníků: „Dělení základního a aplikovaného výzkumu je čím dál těžší; lepší je rozlišovat dobrý a špatný výzkum.“ Celá story o spintronice je poučná v tom, jakou sílu ve vědě mají výjimečné osobnosti. Jednotliví lidé s nápadem, právě takoví hybatelé, jaké štědře a dlouhodobě podporuje Evropská výzkumná rada (ERC). Matematik Zdeněk Strakoš použil v tomto listě před třemi lety příměru ze Saint-Exupéryho knihy Citadela. V ní se vyskytuje jediný Geometr říše, jenž posouvá vědění, a tisíce Vykladačů, kteří mu sice nejsou rovni, ale bez nichž by výsledné dílo nevzniklo.

Přestože si plno lidí přeje být oním Geometrem, architektem zářných věcí, není jim to, žel, přáno. Ovšem i četní vykladači jsou důležití; rozvíjejí velký plán, dolaďují jej a budují nový funkční celek...

ERC, v jejíž vědecké radě od roku 2015 zasedá i Tomáš Jungwirth, vyhledává a chce podporovat právě takové Geometry. Tedy vědecké osobnosti, jež mají vysoce originální, až riskantní nápady, ale i schopnosti dobrat se zdárného výsledku. V nejvyšší kategorii „hybatelů“ proto ERC udílí pokročilé granty (Advanced), které jsou dnes nejprestižnější a nejštědřejší podporou těm nejlepším vědcům v Evropě.

Česko letos nezískalo žádný z těchto supergrantů. A celkově jsme jich tu měli za deset let jen sedm: měli je chemici Detlef Schröder a Josef Michl, matematici Eduard Feireisl a Pavel Pudlák, biolog Vojtěch Novotný, informatik Jan Vitek a samotný Tomáš Jungwirth, jenž působí také na Nottingham University. I díky němu či profesoru Strakošovi (na jehož přípravné semináře v interview sám upozorňuje) se snad v Česku dočkáme i dalších Geometrů. Jak se zdá, letošní „vrh“ těch nejmladších (startovních ERC) není bez nadějí.

 

Autor: Martin Rychlík

 

Partneři webu a spolupracující instituce