Vystudoval Matfyz na Univerzitě Karlově, doktorát získal v Cambridge, postdokem byl na Oxfordu a po působení v management consultingu spoluzaložil úspěšnou firmu DIANA Biotechnologies. Stalo se tak právě před pěti lety. A podle jeho slov to firemní výzkum v Česku má bez zacílené podpory stále těžké.

Odpadní vody ze zdravotnických zařízení obsahují vysoké koncentrace farmaceutických látek a metabolitů, které negativně ovlivňují životní prostředí a lidské zdraví. Jak z vody odstranit tyto nebezpečné látky? O možném technologickém řešení tohoto problému hovořil Karel Havlíček z Oddělení technologie životního prostředí CXI TUL.

„Mám radost z toho, že můžu naplnit ideu Nadace Experientia, vrátit zkušenosti ze zahraničí zpět české vědě a přinést zajímavá témata,” říká mladý vědec Ondřej Kováč. Je úplně prvním stipendistou, kterému se po návratu ze zahraniční stáže (Innsbruck University) podařilo zároveň získat i start-up grant Nadace Experientia. 

Původem Rakušan Michael Wrzaczek po 16 letech ve Finsku a 3 letech v Biologickém centru Akademie věd ČR odpovídá na otázky, jaké je to být cizincem v českém vědeckém ústavu nebo jaké výzvy přinesla jeho pozice ředitele Ústavu molekulární biologie rostlin. Popisuje také, jak se liší vedení výzkumné skupiny s vedením celé instituce.

Dělat rozhovor s Michalem Kolářem je potěšením pro každého autora. Absolvent Přírodovědecké fakulty UK s víceletou zkušeností z německého vědeckého prostoru se neschovává za fráze. Nebojí se ukázat na věci, které nefungují. Umí vysvětlit složité věci ze světa fyzikální chemie pomocí zajímavých analogií. A zároveň si po pár minutách v jeho přítomnosti uvědomíte, že má dar nakazit vás svou chutí chápat a znát.

Působí v rámci týmu Protein Engineering ICRC v Loschmidtových laboratořích Přírodovědecké fakulty MU. V roce 2020 získal Fulbrightovo stipendium, díky kterému absolvoval semestr na Texaské univerzitě v Austinu ve skupině prof. Kennetha A. Johnsona. V letošním roce úspěšně obhájil doktorát v oboru Molekulární a buněčná biologie a genetika.

Dá se v medicinální chemii cílit na „necílitelné”? Stipendistka Nadace Experientia Karolína Vaňková chce na své zahraniční stáži v týmu Craiga Crewse na Yale University dokázat, že ano. Ve svém výzkumu se bude společně s americkými kolegy soustředit na poškozený retinoblastomový protein. Ten má na svědomí nekontrolované dělení buněk ústící v rakovinu.

Belgický kosmolog, držitel ERC grantu a blízký spolupracovník Stephena Hawkinga. V květnu vyšla v češtině kniha O původu času, ve které představuje jejich poslední společnou teorii. Co považuje za největší milník ve své kariéře a proč zpochybnil teorii multiversa?

Je jedním z nejcitovanějších vědců nejen u nás a má Českou hlavu. To není pravopisná chyba. Biolog a ekolog Petr Pyšek získal na konci roku 2022 nejvyšší tuzemské vědecké ocenění – čili Národní cenu vlády ČR za celoživotní dílo, Českou hlavu – za přínos v oblasti studia invazních organismů, rostlin i živočichů. Petr Pyšek se věnuje invazní ekologii – oboru, který zkoumá, jak člověk po světě přenáší rostliny a živočichy.

V červnu byla rozdána Medaile Emila Votočka šesti osobnostem, které se zasloužily na rozvoji Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Jedním z laureátů je i Martin Fusek, ředitel IOCBTech. Ten v rozhovoru hovoří o všeobecné nedůvěře, která komplikuje život nejen vědcům, o pozitivních trendech ve vývoji VŠCHT v Praze a také o inbreedingu na českých univerzitách.