Podle studie podpořené v rámci projektu JUNIOR STAR financovaném Grantovou agenturou České republiky mohla pravidelná činnost související s psaním vést ke specifickým změnám na kostrách staroegyptských písařů.

Pevnější a pružnější kovové materiály dlouho vznikaly metodou pokus – omyl. Jejich vývoj nesmírně urychlila a usnadnila výpočetní technika. I ta nejvýkonnější však má své limity. Překročit je mohou kvantové počítače, do jejichž éry vkládá naději materiálový fyzik Martin Friák.

Za několik měsíců míří Michaela Hošková na doktorská studia do Švédska. Tamní technická univerzita Chalmers ji, jako jednu ze dvou úspěšných, vybrala ze stovek kandidátů na prestižní „Excellence PhD Position“ v oblasti nanověd a nanotechnologií. Věnovat se bude výzkumu Casimirovy síly, která je přímým měřitelným projevem kvantové fyziky. Její cesta za úspěchem však v žádném ohledu nebyla přímočará.

Přestože chtěl původně studovat matematiku, nakonec se z Tomáše Janoše stal environmentální epidemiolog. Na RECETOXu vystudoval se zaměřením na lidský biomonitoring doktorát, za jehož studium byl nedávno oceněn děkanem Přírodovědecké fakulty MU. Když pak odjel do Španělska pracovat na analýze úmrtnosti v důsledku horka a chladu, uvědomil si, že se vlivu extrémních teplot na lidské zdraví chce věnovat dál.

Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR objevili nový způsob kontroly opravy poškozené DNA v lidských buňkách. Dosud byl protein RAD18 známý především v odpovědi buněk na působení UV záření. Nyní vědci zjistili, že RAD18 řídí také výběr specifických cest používaných k opravě zlomů DNA a zabraňuje tak rozvoji nestability genomu.

Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Dozvíte se o novém Climate City Capital Hubu, společném programu výzkumu a inovací v oblasti solární energie, nových výzvách Digitální Evropy a také o značce kvality humanitárního dobrovolnictví.

Ve středu 3. 7. 2024 vyšel Leidenský žebříček založený na srovnání tvrdých bibliografických dat. Kdo je z českých univerzit premiantem? Možná vás to překvapí, ale v mnoha oblastech je to Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Ve většině vědních oborů však české univerzity stále nemají ani 10 % publikací v prvním decilu nejlepších časopisů. V článku došlo k opravě údajů. 

Nanotrubice oxidu titaničitého, poháněné UV zářením a peroxidem vodíku jako palivem, vyvinuli vědci z CATRIN, Centra energetických a environmentálních technologií (CEET) a Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO v Ostravě ve spolupráci s kolegy z CEITEC-VUT v Brně. Tito nanoroboti vyvinutí pomocí defektního a atomárního inženýrství dokázali zachytit mikroplasty ve vodě.

Česko má významný vědecký potenciál a biotechnologie patří k nejnadějnějším oborům. „Máme i úspěšné konkrétní příklady komercializace. Přesto tu zůstává spousta bariér, které jsou do velké míry způsobené státem,“ říká v rozhovoru výkonný manažer klastru Prague.bio Jiří Fusek. Naději naopak přináší ekonomicko-vědecká diplomacie, která přispívá k viditelnosti českých biotechnologií ve světě.

Touto otázkou se zabýval workshop, který Národní technická knihovna pro poskytovatele podpory uspořádala v červnu 2024.