facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Nač se letos těšit ve vědě

16. 1. 2019
Nač se letos těšit ve vědě

Novinky v editaci genů, boje o publikování studií s volným přístupem (tzv. model open-access) anebo téma biobezpečnosti v laboratořích. To jsou dle vědeckého magazínu Nature hlavní témata, kolem nichž se bude točit výzkum v novém roce.

Podle konkurenčního časopisu Science nás letos čekají i pře o vědecké rozpočty, poněvadž politická situace není v Evropě (brexit, populisté) ani v USA (Trump, populisté) tou úplně nejstabilnější. I proto mají Číňané šanci stát se v blízké budoucnosti zemí, jež vynakládá na vědu nejvíc peněz.

Co konkrétního tedy prvně zmíněný Nature vybral jako „pecky“, na něž bychom se měli soustředit – a těšit –především? Britové a Američané spouštějí v Antarktidě největší společný výzkum za sedmdesát let, aby zjistili, zda se obří a zřejmě nestabilní ledovec Thwaites (o rozloze Floridy) nezačne během příštích let rozpadat... Do bádání se zapojí jak podvodní dronyponorčičky, tak i tuleni opásaní senzory. Jiná evropská mise by měla zase na jižním světadíle provést vrt, který obstará vzorek 1,5 milionu let starého ledu. Ten by měl napovědět, jak se v tak dlouhém období měnila atmosféra a podmínky na Zemi. V následujících měsících se prý dozvíme i více o dějinách lidského druhu – a to i zásluhou perspektivních výzkumů na filipínském Luzonu; bude to snad nový Flores s „hobitími“ populacemi? Otázkou je také, zda Japonsko dá zelenou pro obří projekt mezinárodního urychlovače ILC (v předběžné hodnotě přes 157 miliard korun), jenž by výhledově nahradil akcelerátor LHC v ženevském CERN. Uvidíme v březnu, kdy rozhodne japonská vláda.

Jistě živo bude kolem výzkumu klimatických změn, k čemuž přispěje první geoinženýrský experiment SCoPEx na umělé ochlazování Země s využitím sluneční energie! Takovým projektem by se kdysi nadchl nejeden spisovatel sci-fi, ale pro fanoušky žánru jsou tu také chystaná „kouzla“ s marihuanou; University of Guelph v Kanadě, jež jako druhá země po Uruguayi legalizovala „marjánku“, otevře koncem roku Centrum pro výzkum konopí.

Časopis Science se v lecčems shoduje (polární výzkum, klimatologie), ale přidává i jiná témata. Ve Fermiho národní laboratoři v USA si fyzikové posvítí na miony, nestabilní částice; s nástupem nových technologií jsou velké objevy očekávány i v buněčné biologii a rušno bude asi i v kosmu – schválí NASA misi k Titanu? V Burkině Faso mají být prvně na africkém kontinentu vypuštěni geneticky modifikovaní komáři (ale GM-mosquitoes zní ještě strašidelněji), kteří mají zamezit šíření malárie. A v květnu vyjde zpráva o biodiverzitě, z níž se dozvíme, kolik toho lidé za posledních pět dekád vyhubili... Dojde ale i na každoroční hádanku: Dostane už někdo nobelovku za editor genů CRISPR-Cas9, který tak mění svět?

 

Autor: Martin Rychlík

Text vyšel 7.1.2019 v Lidových novinách.