facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

První antivědec v Bílém domě?

26. 11. 2016
První antivědec v Bílém domě?

Vědci se obávají nejistot ohledně grantů i smluv. Vadí jim Trumpův odpor k faktům, vědě či urážky cizinců.

Donald Trump se nebojí rozrazit dveře a mít silný názor. Jedno, zda je správný, podložený fakty, či prospěšný národu. Trumpova nástupu do Bílého domu se proto obává značná část amerických vědců, kteří netuší, co od nového prezidenta čekat. Jeho dřívější výroky na adresu klimatických změn („Je to čínský hoax“), narušené ozonové vrstvy („Je to hovadina“) či na údajnou škodlivost očkování zlobí ekology, lékaře, ale už i psychology.

„Trump bude první antivědecký prezident, jakého jsme kdy měli,“ řekl časopisu Nature Michael Lubell z Americké fyzikální společnosti. „A dopady budou velmi, velmi vážné,“ doplnil.

Budoucí prezident se hned v povolebním projevu zaměřil na výstavbu dálnic, tunelů, letišť a především ekonomický růst. Nemluvil už o čistém životním prostředí, skleníkových plynech anebo medicínském výzkumu. Stručně řečeno: Trump vědě nefandí. Předeslal, že se do vzdělávání investuje až moc. S Milošem Zemanem, s „českým Trumpem“, by se shodl na utlumování humanitních oborů. A i taková kosmonautika (přestože ji prý coby patriot nadšeně sleduje a cílí na Mars) je podle něj pro USA stěží dosažitelným luxusem – více tak očekává od komerčního využití vesmíru a jeho dobývání firmami typu SpaceX.

Vědní rozpočty v ohrožení

„Pokud Trump přesvědčí Kongres, aby snížil daně, tak musí federální rozpočet i někde pokrátit – a mohly by to být právě výdaje na vědu,“ uvedl týdeník Newsweek, dle nějž republikánský vítěz nemá zvláště k financování základního čili dlouhodobého výzkumu respekt. Ke složitým otázkám, jako jsou geneticky modifikované organismy nebo personalizovaná medicína, přistupuje nahodile a komentuje je bez přípravy. Když přišla v říjnu 2015 řeč na světově renomované ústavy pod hlavičkou National Institutes of Health (NIH), vypálil Trump v rozhlase rázný odsudek. „Jo, o NIH jsem slyšel spoustu věcí a řeknu vám: je to děsné,“ hřměl, aniž by přidal nějaký argument.

Dávno před volbami oslovila platforma ScienceDebate.org na popud asociací a univerzit všechny kandidáty s dvacítkou otázek. Zeptala se jich na inovační politiku, ochranu biodiverzity, energetické plány, zdravotní péči, vakcinaci či potraviny. Místo konkrétních plánů nabídl Trump jen emoce nebo přímo plky. „Národu nejvíce poslouží administrativa, která má vizi skvělé Ameriky,“ zněla odpověď na financování vědy. Není divu, že pak časopis Scientific American tyto „vize“ i obodoval. Výsledek? Donald ve všech dvaceti duelech s Hillary Clintonovou prohrál a celkově na body 7:64, jak v říjnu spočítaly LN.

Přitom mu radili i členové jeho týmu. V dalších letech proto bude extrémně záležet na tom, kým se 45. prezident USA obklopí a zda je vůbec ochoten někomu naslouchat. Vědecká komunita se zvláště bojí jeho přístupu ke „globálnímu oteplování“, a nápadu odstoupit dokonce od pařížských dohod.

„Moji studenti již odpromují v prostředí, které bude velmi nepřátelské vůči ekologii,“ řekl deníku The Washington Post Joshua Drewz Kolumbijské univerzity. Na Twitteru rezonoval jeho otevřený dopis, v němž budoucí ekology vyzývá, aby dělali co nejlepší vědu, měli ještě přesvědčivější argumenty a upnuli síly k ochraně přírody, neboť „zvolená administrativa bude jasně protivědecká“.

Pořiďte si vědního šéfporadce

Vědci jsou závislí na grantech zNIH či z National Science Foundation, ale je předčasné spekulovat, zda budou kráceny tyto rozpočty. Republikáni totiž historicky navyšovali „budget“ právě jim, kdežto demokraté posilovali vesmírnou agenturu NASA, dopravní výzkum anebo ochranu životního prostředí. Ameriku tak čeká hodně nejistot, nestálosti.

Indicie, co čekat, Trump nenabízí. Minulí prezidenti ještě před nástupem do funkce avizovali, jaké mají s agenturami plány, případně i to, kdo by je mohl vést.

„Teď ani není jasné, kdo jsou Trumpovi poradci pro zdravotnictví, jaké má priority,“ říká expert na zdravotní politiku Leighton Ku. „Víme málo, ale o to netrpělivěji vyhlížíme spolupráci s Trumpovou administrativou,“ tvrdí Howard Kurtzman, šéf Americké psychologické asociace , který nabízí pomocnou ruku válečným veteránům s traumaty, ale osobně jej trápí Trumpovy útoky na vakcíny: řekl, že způsobují autismus.

Největší vědecká asociace v Americe, AAAS, která spoluvydává elitní časopis Science, Trumpa vyzvala, aby pro roli vědeckého šéfporadce získal „respektovaného vědce“. Ten by měl komplexní témata – typu klimatických změn či financování vědy – včas předjednávat s badateli, aby nedošlo ke zpožděním či ohrožení cílů.

„Jsme připraveni na spolupráci s administrativou nově zvoleného prezidenta stejně jako s politiky z řad republikánů i demokratů, abychom společně využili sílu vědy a techniky ke službě společnosti,“ psal ředitel AAAS Rush Holt.
Otázkou bude, jak se do vědy vpíše silný protimigrační étos, na nějž Trump vsadil. Někteří badatelé už pro Nature avizovali, že nesnášenlivou Ameriku opustí.


Článek vyšel 11.11.2016 v Lidových novinách