Zobrazení položek podle značky: publikace

Čínská vláda se rozhodla potrestat přes čtyři sta čínských vědců, kteří byli usvědčeni z publikačních podvodů za poškození vědecké pověsti Čínské lidové republiky. Jde zatím o nejpřísnější potrestání podvodů ve vědě, ke kterému se čínská vláda rozhodla.

Články s otevřeným přístupem mají citační impakt větší až o 18 %. To alespoň ukazuje nová studie, která se zabývá kvantitativní analýzou charakteru a míry rozšíření otevřeného přístupu k vědeckým publikacím.

Natvrdo a zkratkovitě řečeno: i vy jim přispíváte. Komu? Vědcům v Íránu, Indii, Číně, Rusku, Indonésii, Peru, Alžírsku... Ale též třeba v USA a v Evropě, samozřejmě. Na pirátském rozcestníku jménem Sci-Hub, jenž běží na řadě exotických domén (třeba Svaté Heleny, Belize i Kokosových ostrovů), je k mání přes 62 milionů vědeckých studií.

Pět měsíců poté, co byl uzavřen známý Beallův seznam predátorských časopisů a vydavatelů, se objevil nový seznam nedůvěryhodných titulů. Přístup k němu je ale placený.

Že je rozdělování peněz podle bodů z kafemlejnku v řadě ohledů padlé na hlavu se už dobře ví. Pro budoucnost vysokoškolské vědy jsou však ještě horší perverzní motivace, které slepé přiřazování bodů vědeckým výsledkům vyvolává a odměňuje. Perverzní motivace se již naplno realizují ve společenských a humanitních vědách. A na řadě jsou další vědní obory. Zde je první série oblíbených kafemlejnkových receptů.

Čínští autoři drží prvenství co do absolutního počtu článků, které byly staženy kvůli skandálům v hodnotícím procesu peer-review. Podle statistiky Retraction Watch pocházela z Číny více než polovina všech příspěvků odhalených mezi lety 2012 a 2016.

Hon za počtem publikací je jedním z mnoha společných rysů české a slovenské vědy. Jozef Hvorecký píše o tom, jak snahy tamní Akreditační komise a tlak na publikování vede k zanedbávání vzdělávací činnosti. Není divu, že studenti pak často odcházejí do zemí, kde se hodnocení kvality řídí jinými kritérii.

Kolektiv autorů TC AV ČR vydal publikaci, která se zabývá metodami foresightu, jako nástroje pro podporu strategického rozhodování v procesu tvorby veřejných politik. Technologické centrum se dlouhodobě metodami foresightu zabývá a využívá je v projektech zaměřených na budoucí vývoj v oblasti výzkumu a inovací.

Evropská komise vydala obecnou zprávu o aktivitách v roce 2016, která shrnuje důležité události, iniciativy a rozhodnutí. Jak EU pokročila v plnění priorit, které si vytyčila? A jakého pokroku dosáhla v oblasti výzkumu, vývoje a inovací?

Promiň, nemám čas.“ „Spěchám.“ To v naší době zaznívá až příliš často. Co se za touto mantrou moderního člověka skrývá? Zatímco sociologický klasik Thorstein Veblen psal roku 1899 o takzvaně zahálčivé třídě, jež dávala svůj status najevo okázalým utrácením a neuspěchaností, dnes vědci zkoumají fenomén sociálního zrychlení i zdroje časového presu, mizení volna.