Na konci září byly poprvé uděleny evropské ceny za významný společenský dopad realizovaného výzkumu s názvem Horizon Impact Award 2019. Z deseti finalistů byly Evropskou komisí vybrány jako vítězné čtyři projekty, každý z nich obdržel 10 tisíc eur. Předání cen proběhlo v Bruselu během European Research and Innovation Days.

Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) odstartovalo 25. září v Bruselu aktualizaci Cestovní mapy, která uvádí evropská vědecká zařízení světové kvality. Do 5. května 2020 může vědecká komunita navrhovat nové projekty výzkumných infrastruktur pro zařazení na Cestovní mapu ESFRI. Zveřejnění aktualizované Cestovní mapy ESFRI se plánuje na konec roku 2021.

V uplynulém týdnu byly uděleny Nobelovy ceny za chemii, fyziku a fyziologii či medicínu. Jde o nejslavnější a pravděpodobně nejprestižnější vědecké ocenění v přírodních vědách. Letos byly oceněny například objevy exoplanet, lithium-iontových akumulátorů nebo výzkum způsobů, jak se buňky přizpůsobují dostupnému kyslíku.

Z excelence se stal emblematický výraz současné vědy. Objevuje se v názvech grantových schémat, je mottem předních výzkumných institucí a pravidelně je označována za prioritu národních výzkumných politik. Co ale znamená „excelence“? A skutečně vede ke kvalitnější vědě?

Na konci září v Londýně oficiálně zahájil provoz nový výzkumný ústav Research on Research Institute (RoRI), který se bude zabývat vědní politikou a vědou jako objektem zkoumání. Cílem RoRI je vytvořit nezávislý prostor pro učení a spolupráci mezi výzkumníky, donátory, technology a tvůrci vědní politiky. 

Dne 15. října 2019 pořádá kancelář CZELO společně s Českým centrem v Bruselu debatu s tématem Vědecká diplomacie: „Propojení vědy a politiky“ (Science Diplomacy: Connecting Science and Policy).

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen pověřila agendou výzkumu a vývoje Mariyu Gabriel z Bulharska. Potenciální nová komisařka již prošla slyšením před Evropským parlamentem. Co plánuje Gabriel pro evropskou vědu?

Umělá inteligence (AI) je jedním z největších témat současného výzkumu. I proto se stále aktivněji diskutují etická pravidla, která by měla stanovit pro AI v konkrétních oblastech jasné etické zásady. Nedávná studie ETH Zürich se snaží spojit dohromady pestrou škálu návrhů a dokumentů.

Studie italských vědců jsou v poměru s jinými evropskými vědeckými publikacemi hojně citované. Lepší či nadprůměrné výsledky v oblasti výzkumu v zemi však nejsou jasně viditelné. Nedávná analýza naznačuje, že vzestupný trend citací tamních vědců by mohl do značné míry souviset s tím, že italští vědci odkazují na své články navzájem.

Jaké etické důsledky mají finance od soukromých sponzorů pro výzkum na univerzitách? Nová aféra na Massachusetts Institute of Technology (MIT) okolo prostředků, které univerzitě daroval miliardář Jeffrey Epstein, ukazuje, že hlad výzkumných institucí po soukromých financích s sebou přináší více problémů.