Akademici v Indii debatují o výhodách a nevýhodách celoplošného přijetí systému tenure-track, který by byl podobný tomu na amerických výzkumných ústavech a univerzitách. Několik z indických institucí, jako například Indian Institute of Science v Bengaluru, tento systém již zavedlo, zatímco jiné, včetně Indian Institutes of Technology, používá nadále zkušební dobu.

Předsednictví v Radě Evropské unie se od 1. července 2019 ujalo Finsko. Mottem již třetího finského předsednictví je „Udržitelná Evropa, udržitelná budoucnost“ ve smyslu vytváření blahobytu udržitelného z hlediska ekologického, ekonomického a sociálního.

Už dlouho se diskutuje nad budoucností vědeckých monografií. Je s nimi totiž řada problémů – jsou drahé, jejich impakt je špatně měřitelný a jejich vydávání trvá dlouho. Přestože mnozí už dávno předvídali jejich konec, monografie stále existují. Vydrží ale stále zesilující tlak na přechod k otevřenému publikování?

Věda je dnes stále více založena na mezinárodní spolupráci. Tento trend s sebou ale nezbytně přináší i střety mezi různými kulturami. Jeden z takových otazníků visí i nad fenoménem plagiátorství. Rozumí se jím všude stejné chování? A liší se přístup u různých kultur?

Jmenování Borise Johnsona novým předsedou vlády Velké Británie vyvolalo mezi britskými vědci další vlnu obav a znepokojení. Jeho postoje k vědě jsou totiž jen obtížně čitelné a předvídatelné. Se zvyšujícím se rizikem odchodu země bez dohody varuje před tímto výsledkem jednání stále více předních britských vědců.

S novými plány na podporu evropského výzkumu vyhlásila Evropská komise celou sérii veřejných konzultací, které se týkají jak strategického plánování v jednotlivých programech, tak jejich konkrétní implementace. Většina konzultací je přístupná do září 2019.

Novodobá „studená válka“ mezi Spojenými státy a Čínou představuje riziko pro etnické čínské vědce pracující v USA. Roste totiž počet těch, kteří ne zcela dobrovolně opouštějí Státy a nabyté dovednosti a obchodní příležitosti raději zužitkují v domovské Číně.

Kvůli řadě případů vědeckého pochybení položilo Švédsko legislativní základy pro vládní agenturu s názvem Research Misconduct Board, která bude mít za úkol jejich prošetřování. Země tak jde po stopách sousedního Dánska, jež v roce 2017 vytvořilo první agenturu tohoto typu na světě.

Dne 25. září 2019 organizuje Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) v belgickém Bruselu informační den za účelem oficiálního zahájení procesu aktualizace Cestovní mapy ESFRI, která bude dokončena v roce 2021.

Evropští vědci vydali otevřené prohlášení, které žádá nově zvolený Evropský parlament, aby povolil moderní metody editace genomu rostlin. Jejich použití by v Evropě mohlo výrazně pomoci rozvoji udržitelného zemědělství. Techniky úpravy genetického kódu minulý rok v Evropě zakázal Evropský soudní dvůr.