Jak je možné, že v tropickém pralese spolu dokáže žít tolik druhů zvířat, aniž by se navzájem požrala? Odpověď nyní hledá jihočeský přírodovědec Jan Hrček. Nová strategická karetní hra vysvětluje, jak obstát v klimatických změnách. A kolik nám o lidském chování řekne fyzika?

K podstatě vědy patří klást si nejrůznější otázky a hledat na ně odpovědi. Jako takový experiment jsem poslední měsíc na sociálních sítích každý den zveřejňovala profil jedné vědkyně. Co jsem zjistila? Jaké je to býti vědkyní v českém akademickém prostředí? Proč stále říkáme, že „vědci objevili“, ale „vědkyni to moc sluší“?

Parazita, který vyzrál na genetickou chybu, objevili čeští vědci v ploštici z Českého ráje. O jejich překvapivý nález ihned projevili zájem lékaři i zahraniční investoři, protože by mohl pomoci s léčbou některých vrozených nemocí. Vítejte u dalšího přehledu vědy s českou stopou. Tentokrát se můžete těšit i na zmínku o možné revoluci ve svícení či algoritmech, které pomáhají odhalovat hudební podvodníky.

Loni v lednu to začalo jedním tweetem a dnes je z toho má hlavní novinářská specializace i tento blog. Již rok sleduji úspěchy českých vědců a vědkyň. Co se jim podařilo? Čeho u nás i v zahraničí dosáhli? A co se očekává letos? Vítejte u dalšího přehledu vědy s českou stopou.

Studie českých ekonomů a ekonomek, publikovaná v prestižním časopise Nature, ukázala, že snaha o maximální objektivitu ve zpravodajství nejspíš přispívá k mylným představám veřejnosti o tom, co si myslí odborníci. Další přehled vědeckých úspěchů s českou stopou krom toho představí i nejlepší letošní inovace s komerčním potenciálem nebo nejkrásnější fotografie s vědeckou tematikou.

Pohled do minulosti, do nitra společnosti, a také naději, že k nim možná brzy přibude i český pohled z vesmíru, přináší další přehled vědy s českou stopou. Kromě toho připomíná i úspěch českých matfyzáků, kteří vyvinuli průlomový překladač, jenž své uživatele „neudává“.

Jeden obrázek řekne více než tisíc slov. Otřepaná fráze, kterou dobře zná a využívá i svět vědy – datové grafy, obrázky v publikacích, rychlé náčrtky na laboratorních tabulích. Technika „skečnoutingu“ kombinující slova a jednoduché obrázky je ale pro vědu stále spíše neznámá, přitom je to skvělý nástroj pro komunikaci vědy.

„Pište o tom, co je aktuální, nové, unikátní nebo důležité,“ nabádal posluchače své brněnské přednášky britský vědecký novinář Edwin Colyer, který říjen strávil coby stážista na výzkumném centru CEITEC a dalších jihomoravských institucích. Nejnovější přehled stop, jež ve vědeckém světě zanechali Češi a Češky, si jeho slova bere k srdci.

Baví-li se dnes někdo na veřejnosti o velkolepé události, bývá pro kolemjdoucího někdy těžké v první chvíli rozlišit, zda je řeč o produktu nezkrotné filmové fantazie, nebo spektakulárního vědeckého úspěchu. Jedna taková vesmírná záležitost teď plnila média po celém světě. Spadá do té druhé kategorie a prsty v ní měli i čeští vědci.

„Věda je všude kolem nás,“ říká s oblibou televizní moderátor Daniel Stach, který veřejnost už deset let provází pořadem Hyde Park Civilizace. „A lze ji prožívat doslova všemi smysly,“ chce se dodat – během posledního zářijového pátku se o tom ostatně bude moci osobně přesvědčit každý, kdo zavítá na další ročník Noci vědců.