facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

„Vzduch je naše moře“ – díky letectví

18. 10. 2017
„Vzduch je naše moře“ – díky letectví

Český letecký průmysl má stoletou tradici. ČR zůstává jedním z mála světových států, který je schopen vyrobit celé letadlo: od draku přes motor až po elektroniku.

Československá republika, od jejíhož vzniku uplyne 28. října 2018 celé století, razila uprostřed Evropy heslo: „Vzduch je naše moře“. Firmy jako Avia, Aero nebo Letov vyráběly cvičné, průzkumné i stíhací letouny, jejichž předválečným vrcholem byly Avie B-534 a zvláště jednoplošná Avia B-35. Na domácích strojích dobře vycvičení českoslovenští piloti pak zazářili v bitvě o Británii, když pomohli v řadách britské RAF odrazit nacistický útok.

I po komunistickém puči v únoru 1948 pokračovala výroba letounů, byť často v sovětské licenci. Zcela domácího původu však byly cvičné Zlíny a proudové stroje L-29 Delfín i L-39 Albatros, jež sloužily po tisících hlavně v zemích „socialistického bloku“. Slávu si vydobyl i dopravní letoun L-410 Turbolet (se spolehlivou dvojicí motorů M-601 z Motorletu, dřívější Walterovky a dnešní součásti koncernu GE Aviation). Od roku 1969 bylo vyrobeno na 1200 kusů „čtyřistadesítek“, z nichž mnohé slouží dodnes i v drsných podmínkách Afriky a Asie.

Nenahraditelné znalosti

Je vskutku na čem stavět. „Letecký průmysl je typickým představitelem high-end českého technologického odvětví. Tvoří v průměru vyšší přidanou hodnotu na zaměstnance a není snadno konkurenčně zaměnitelný. Reprezentuje funkční spolupráci a úspěch od výzkumu a vývoje až po komercionalizaci a marketing. Již nyní je český letecký průmysl dobře znám pro svůj dobrý poměr kvality a ceny, zejména v malých osobních, sportovních a cvičných letounech,“ uvedl v roce 2014 Vladimír Bärtl, náměstek ministra průmyslu a obchodu.

O česká letadla i jejich součásti je zájem; hospodářské výsledky se zlepšují. Svědčí o tom i statistiky jedné z profesních unií. „Za 22 firem sdružených v našem svazu mohu říci, že se daří. Podle našich statistik jde o pátý rok růstu v řadě a letecký průmysl je nejrychleji rostoucí exportní sektor v České republice. Výhled je také velmi dobrý – firmy v roce 2014 hodně investovaly do vybavení i výzkumu a vývoje, protože očekávaly nové zakázky a tato očekávání se naplnila,“ řekla loni Hospodářským novinám Alice Undusová, šéfka Svazu českého leteckého průmyslu (SČLP). V těchto firmách pracuje 6500 kvalifikovaných lidí.

Přední čeští výrobci

Ke členům patří Aero Vodochody (existující od roku 1919, jež vyrobilo asi dvě třetiny celosvětové produkce cvičných proudových letounů a nejnověji sází na modernizovaný model L-39NG), dále společnost Jihlavan (světoznámý dodavatel hydrauliky do již více než 10 tisíc letadel), renovační a opravárenské specialisty LOM Praha anebo Skyleader Aircraft (vývojář a výrobce ultralehkých letounů, ale i dveří pro dopravní stroje). Ostatně řada dalších firem v Česku je subdodavatelem velikých průmyslových koncernů: díly do leteckých motorů vyrábí Česká zbrojovka, kompozity zase LA Composite, Speel Praha pak vyvíjí palubní i diagnostické systémy a pobočka Zodiac Aerospace letadlové interiéry.

Některé zmíněné společnosti jsou i členy jiného sdružení. Asociace leteckých a kosmických výrobců ČR (ALV) sestává ze 37 subjektů, z nichž větší pozornost jistě zaslouží firma Aircraft Industries (dříve Let Kunovice), která rozvíjí a modernizuje koncept legendárního turbovrtulového stroje L-410NG pro devatenáct pasažérů – a to v souladu s nejpřísnějšími předpisy dneška. Vývojem leteckých součástí, ale celých strojů pro sportovní létání se zabývá rovněž kunovický Evektor. V nabídce má však i menší letadlo EV-55 Outback pro devět cestujících, které je poháněno dvojicí turbovrtulových motorů. Českou „klasikou“ jsou pak akrobatické Zlíny Z242, jež v pokročilých verzích vyrábí Zlin Aircraft v Otrokovicích.

Široký rejstřík činností ve vývoji nebo testech existujících strojů má zvláště Výzkumný a zkušební letecký ústav v pražských Letňanech, jehož typické logo i daná lokalita je zárukou tradiční kvality. VZLÚ se věnuje též výzkumu a hi-tech inovacím pro kosmický průmysl – letos 23. června ostatně na oběžnou dráhu Země vyletěla za pomoci indického raketového nosiče PSLV-C38 česká „nanodružice“. „VZLUSAT-1 o velikosti 20 x 10 x 10 centimetrů a hmotnosti dvoukilogramů je první česká technologická družice. Jejím úkolem je ověření nových výrobků a technologií na orbitě. Družice byla vyvinuta VZLÚ ve spolupráci s českými firmami a univerzitami,“ psaly odborné servery. Na vývoji se podílelo též České vysoké učení technické (ČVUT), o řízení se stará Západočeská univerzita. Družice nese tři experimenty: miniaturizovaný rentgenový dalekohled, nový typ kompozitního materiálu pro stínění kosmické radiace a přístroj FIPEX pro měření koncentrace kyslíku v termosféře.

Česko, atraktivní adresa

I světové korporace podnikající v „aerospace“ vědí, proč zakotvily v Česku. Příkladem jsou filiálky Bell Helicopter Prague, Honeywell International, Latecoere, Saab Czech anebo GE Aviation. Posledně jmenovaná firma převzala v roce 2008 výrobce letadlových motorů Walter (dříve též Motorlet), za kterým je dlouhá vývojářská tradice i řemeslný fortel v podobě více než 37 tisíc leteckých motorů vyrobených od roku 1911! V minulých letech oznámilo GE zájem mnohamiliardových investic v zemi, k čemuž patří i jednání s českou vládou o pobídkách a také zajištění studijně-výzkumných programů na pražské technice.

Právě ČVUT a jeho strojní fakulta má svůj vlastní Ústav letadlové techniky, který vzdělává letecké inženýry už přes čtyřicet let. Za tu dobu vychoval na 1200 absolventů, kteří se uplatňují ve výzkumu leteckých, ale i kosmickýchprostředků. „Během posledních patnácti let byl na našem ústavu realizován vývoj, výroba, pevnostní zkoušky a zálet těchto letadel: ZM-02, Typhoon, Skyleader 100 a UL-39,“ uvádí web katedry. O posledně jmenovaném letounu UL-39 Albi, vlastně o ultralehkém Albatrosu,hovořil loni v Lidových novinách děkan Michael Valášek: „Vzniklo na něm 150 diplomových prací a čtyři disertace. Potěšilo mne to velice, z řady důvodů. Ukázali jsme, že s českým průmyslem umíme vytvářet inovace, jež mají potenciál uplatnění na mezinárodním trhu. Jak komerčně, tak z hlediska nového konceptu. Naše letadlo má nejméně dvě nové věci: je celé z kompozitů a má nestandardní pohon. Přitom je s ním možné létat na amatérský průkaz jako s ultralightem, avšak s něčím, co je designově a zážitkově dosti jiné. Letoun poslouží i jako levný prvotní výcvikový prostředek pro vojenské piloty, kteří by mohli pokračovat dál ke stíhačkám.“ Jiné katedry ČVUT, třeba ta řídící techniky, mají spolupráci i s giganty Airbus či Boeing.

Druhou školou v Česku, která vychovává experty na konstrukci letounů, je Vysoké učení technické v Brně (VUT). Na fakultě strojního inženýrství existuje Letecký ústav, v němž působí profesor Antonín Píštěk, doyen oboru stavby letadel, jenž působil i ve firmách Let a Moravan jako vedoucí projektant. V ústavu byly vyvinuty letouny VUT100 Cobra (koncept předán společnosti Evektor), experimentální VUT 001 Marabu nebo VUT 051 Ray.

Vyhlídky až do kosmu

Výzkumníci pohlížejí ale daleko výše. Na řadě projektů Evropské kosmické agentury (ESA) se podílejí odborníci z ústavů Akademie věd ČR a vysokých škol. Český kosmický portál, jenž mapuje zainteresované spolupráce, uvádí několik desítek akademických subjektů: Astronomický ústav AV, Ústav fyziky atmosféry AV, pochopitelně některé fakulty ČVUT a VUT a další technické vysoké školy. Česká kosmická aliance zase sdružuje technologické firmy, které se zapojují do mezinárodních projektů. Jsou mezi nimi 5M, Iguassu Software Systems, Eggo Space, CSRC, ESC Aerospace, Sobriety a další. Zájem českých firem o „kosmický byznys“ umocňuje i fakt, že se Praha stala v září 2012 administrativním centrem agentury GSA, která je též zodpovědná za komercionalizaci navigačního systému Galileo.

 

Autor: Martin Rychlík

Článek byl v anglické verzi zveřejněn na webu czech-research.com.