Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Plat na ČVUT? „Genderový útok“

6. 4. 2018
Plat na ČVUT? „Genderový útok“

Případ extrémních odměn exděkanky stavební fakulty ČVUT nabral šokující směr. Rektor Vojtěch Petráček totiž vydal prohlášení, kde píše o genderově orientovaném útoku proti vážené kolegyni.

Pár dnů poté, co LN odhalily, že si bývalá děkanka pražské stavební fakulty Alena Kohoutková udělila i coby vedoucí katedry betonových konstrukcí roční odměnu 3,7 milionu korun, přišla reakce rektora ČVUT Vojtěcha Petráčka. Dosud pobýval v Egyptě.

„Během mé pracovní návštěvy v zahraničí došlo na ČVUT ke genderově orientovanému útoku proti vážené kolegyni, dlouholeté děkance profesorce Aleně Kohoutkové... Seznamuji se se situací a tu budu následně řešit s děkanem Fakulty stavební ČVUT a kontrolním orgánem této fakulty – tedy jejím akademickým senátem,“ rozeslal rektor v pondělí večer mediální prohlášení s titulkem „k článkům v Lidových novinách“.

Během včerejška se pak na webu školy objevila odlišná verze oznámení, kde už zmínka o LN chybí. Z textu tak není vyloženě jasné, zda „genderový útok“ podnikl kdosi na půdě ČVUT, nebo jej měl Kohoutkové způsobit tento list, když upozornil, že si nynější Petráčkova prorektorka vydělala za rok 2017 na veřejné vysoké škole 5 465 243 korun – tedy o hodně více než prezident.

Dvakrát OK, jednou s výtkou

Ostatních sedm děkanů je mužského pohlaví. Jak už bylo před týdnem uvedeno, loni si vydělali o dost míň – od 1,1 do 2,9 milionu korun. Kohoutkové odměny byly prý výjimečně vysoké kvůli úspěchu katedry, jež řeší výuku, výzkum a projekty státních grantových agentur, ale i doplňkovou činnost, jakou jsou posudky.

Byl novinářský přístup k jediné dámě děkance z osmi šéfů fakult fér? „Nemyslím si, že by články LN byly ,genderově orientovaným útokem‘. To by totiž znamenalo, že byla napadena proto, že je žena. Kritické články však tento aspekt nijak neřešily. Stejným způsobem by tak mohl být kritizován i muž ve stejné pozici,“ zhodnotila po prostudování článků i reakce ČVUT Jana Smiggels Kavková, genderová expertka, jež pracovala třeba i pro českou vládu.

Další vědkyní, která texty posoudila, je expertka na genderová mediální studia z Univerzity Karlovy. „V článcích neshledávám nic, co by bylo možné klasifikovat jako, genderově orientovaný útok‘. Vycházím z analýzy textu samotného, nikoli případných zákulisních zájmů, ale nenacházím žádné pochybení, které by svědčilo o genderové necitlivosti,“ říká Lenka Vochocová s tím, že jde o závažná témata spojená s veřejně činnou osobou. Petráčkovu větu spíše přičítá domnělým útokům vůči kolegyni uvnitř ČVUT.

O přesné vysvětlení LN žádaly rektora telefonicky, ale nereagoval ani na zaslanou SMS zprávu; minulý týden mobil nezvedal.

Zda šlo o „genderově motivovaný útok“, či nikoliv, nechtějí rozsoudit expertky z Národního kontaktního centra – Gender a věda (NKC) při Sociologickém ústavu Akademie věd. Mají k tomu málo informací. „Článek zaměřený explicitně proti jediné osobě, jedné z mála žen, která se dostala v akademické hierarchii vysoko, však může být vnímán jako příklad jevu, který zmiňují četné studie; a sice že je úspěšná akademička poměřována přísnějším metrem než její kolegové. Podtext nemusí být účelový, ale protože článek nezmiňuje jiné případy, kdy k podobným excesům dochází, může působit nevyváženě. Troufáme si pochybovat, že je profesorka Kohoutková v ČR jediná, kdo má takto vysoké odměny. Je ovšem jediná, kdo je za to veřejně zostuzován,“ zaslala stanovisko NKC Marcela Linková, ač srovnatelný exces nebyl na veřejné škole dříve odhalen.

Zdvižená kauza prý může „poškodit i další ženy, které stejně jako Kohoutková dosáhly významného postavení v profesním prostředí, kde si dominantní postavení udržují muži,“ uvádí NKC. To spolu s ministerstvem školství v roce 2014 udělilo Kohoutkové Cenu Milady Paulové za její „celoživotní přínos vědě“.

Případ jejího „superplatu“ rozvířil debatu na akademické půdě. Jiří Nantl, expert ODS na vysokoškolskou politiku, publikoval na serveru Vědavýzkum.cz komentář, v němž varuje před hrozbou „vnitřní privatizace univerzit“.

 

Autoři: Martin Rychlík a Kateřina Surmanová

Článek vyšel 28. března 2018 v Lidových novinách.