Laboratoř vznikla a působí díky podpoře projektu Akademie věd ČR Strategie AV21. Podle vedoucího olomouckého pracoviště ÚEB a koordinátora programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21 prof. Jaroslava Doležela překonal zájem všechna očekávání: „Doufali jsme, že s námi naváže spolupráci několik šlechtitelů, ale rozhodně jsme nečekali, že jich bude tolik. Největším překvapením však pro nás je, že se na nás obrací i pěstitelé, zemědělské firmy, státní správa a další instituce. Tak se nám beze zbytku podařilo naplnit hlavní cíl Aplikační laboratoře, kterým je propojovat výzkum s praxí. Pro nás vědce je skvělé vidět, že má naše práce reálný dopad.“

Semináře, odborné poradenství i expertízy

Vědecký pokrok jde velmi rychle dopředu a šlechtitelé i pěstitelé pochopili, že pokud chtějí držet krok se světem a být konkurenceschopní, musí mít přehled o nových objevech, trendech a postupech, které se začínají používat. To vše jim umí olomoučtí odborníci zprostředkovat na workshopech, přednáškách či během osobních konzultací, o které je velký zájem.

Nejdůležitější činností Aplikační laboratoře pro zemědělský výzkum jsou samozřejmě odborné expertízy a analýzy. Podle vedoucího Aplikační laboratoře dr. Jana Šafáře už řada firem zjistila, že je velmi výhodné nechat si je od vědců vypracovat na klíč: „Pro šlechtitelskou stanici v Čejči akciové společnosti Cezea, která se věnuje šlechtění kukuřice, připravujeme protokol pro získávání dihaploidních linií, který výrazně urychlí šlechtění této plodiny. Šlechtiteli, který vyvíjí nové odrůdy a kultivary okrasných květin jsme u jeho vzorků změřili ploidii, čili počet kopií dědičné informace. Tato charakteristika je důležitá a podmiňuje to, jak rostliny vypadají, například jakou mají velikost a tvar květů. Vyšli jsme vstříc i některým podnikům, které pěstují u nás méně obvyklé druhy rostlin. Například jednoduchá a současně efektivní analýza pomocí DNA markeru umožnila farmáři, který na Prostějovsku pěstuje papáju, určit pohlaví semenáčků.“

Před rokem nikdo nečekal, že bude aktivit Aplikační laboratoře tolik, potvrzuje prof. Jaroslav Doležel: „Je to až neuvěřitelné. Všechno šlo mnohem rychleji, než jsme předpokládali. Během krátké doby o nás věděli snad všichni šlechtitelé v republice. S těmi, kteří nás kontaktovali, jsme začali spolupracovat na jejich projektech a nyní se už můžeme pochlubit konkrétními výsledky. Nic lepšího jsme si nemohli přát a považujeme to za velký úspěch.“

Současnost? Například lepší osiva i spolupráce s agronomickou společností

Nyní se v Aplikační laboratoři řeší několik zajímavých nových projektů. Zájem o spolupráci má například jedna z největších českých firem zabývajících se šlechtěním a produkcí osiva a zeleniny Moravoseed CZ a.s. Aplikační laboratoř také kontaktoval zemědělský holding ADW, který se snaží prosazovat v rostlinné a živočišné výrobě moderní postupy.

I letos se v Aplikační laboratoři chystají specializované workshopy. Ve středu 14. 3. 2018 od 10:00 do 13:30 to bude seminář pro šlechtitele ovocných stromů, kteří mají o spolupráci dlouhodobý zájem. Tato akce bude netypická tím, že na workshopu budou mít hlavní slovo šlechtitelé, kteří vědcům představí svou práci. Po přednáškách pak bude prostor k debatě o případné spolupráci.

V Olomouci do budoucna nabídnou i techniky genetických modifikací

Aplikační laboratoři pro zemědělský výzkum se brzy pravděpodobně otevře další významná oblast působení. Hovoří se totiž o možné změně evropské legislativy upravující používání metod genového inženýrství. Techniky založené na novějším CRISPR/Cas9 systému, který umožňuje dědičnou informaci cíleně měnit, budou možná už brzy povoleny. Šlechtitelé by tak mohli dosáhnout cílů, které by byly jinak velmi obtížné nebo dokonce nereálné. Na tuto novou možnost spolupráce jsou vědci v Aplikační laboratoři pro zemědělský výzkum už od jejího vzniku připraveni a díky dlouhodobým zkušenostem v této oblasti budou moci fundovaně poradit a pomoci.

I proto vidí prof. Jaroslav Doležel budoucnost Aplikační laboratoře pro zemědělský výzkum velmi optimisticky: „Po první etapě, která byla zaměřena především na využívání molekulárních markerů pro charakterizaci dědičné informace šlechtitelských a produkčních materiálů, se otevírá obrovský potenciál pro využití metod modifikace dědičné informace rostlin. Jejich zavedení může způsobit revoluci ve šlechtění zemědělských plodin. Překvapivý úspěch Aplikační laboratoře však také přinesl otázku, jak dál. Pokud bude zájem o naše služby tak velký jako dosud, a všechno tomu nasvědčuje, začneme se již zabývat možnostmi, jak její kapacitu rozšířit.“

Autor: Akademie věd ČR