Pokud by se v reálném provozu pohybovala pouze autonomní vozidla, zcela by vymizely nehody zaviněné mikrospánkem a nepozorností řidiče, nezkušeností a jeho iracionálním chováním. Odhaduje se, že počet smrtelných nehod by se snížil o více než 90 procent. Umělá inteligence by se nezatěžovala emocemi a instinktem, o to větší by se ale na ni zřejmě kladly bezpečnostní nároky.
„Je nejen legitimní ptát se, jak pro určité situace auta naprogramovat, ale i naléhavě nutné najít odpovědi, které budou souznít s našimi morálními normami. Pokud by se auta nechovala v souladu s přijatelnými etickými principy, do provozu se nejspíše nikdy nedostanou,“ říká David Černý z Ústavu státu a práva AV ČR, jeden ze zakladatelů Centra Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice.
Tramvajové dilema a co víc?
Základním modelem, který se používá pro výzkum etiky autonomních vozidel je tzv. tramvajové dilema (anglicky Trolley Problem). Poprvé tento experiment (byť v jiném kontextu) zmínila americká filozofka Philippa Footová v roce 1967, od té doby má mnoho variací. V zásadě se jedná o to, že na kolejích pracují dělníci. Řítí se na ně vlak a my máme možnost v poslední chvíli přehodit výhybku na jinou kolej. Jenže na ní pracuje také dělník, i když jen jeden. Obětujeme ho?
Podobná dilemata řeší také Massachusettský technologický institut (MIT) v online experimentu Moral Machine. Nabízí různé scénáře rozhodování v určitých konkrétních situacích.
„Většina dosavadních prací v oblasti etiky autonomních vozidel se soustředí na varianty tramvajového dilematu. Nastává čas posunout se o krok dál. Pražská konference si klade za cíl otevřít nové perspektivy a přístupy,“ upozorňuje další z organizátorů Tomáš Hříbek z Filosofického ústavu AV ČR.
Budou nás auta diskriminovat?
Jeden z řečníků, Patrick Lin z California Polytechnic State University se například zaměřil na problém diskriminace a předsudků, kterých se může dopouštět umělá inteligence. „Předsudky se často zjednodušeně vykládají jako necitlivost s ohledem na gender a etnicitu, přitom ale v mnoha případech je eticky a právně přijatelné přistupovat k lidem rozličně podle jejich osobních charakteristik. Toto téma je zatím velmi málo diskutované ve spojitosti s autonomními vozidly,“ říká Patrick Lin.
Zatímco většina konceptů etiky autonomních vozidel zůstává na stránkách filozofických časopisů a sborníků, o něco blíže k praktickému užití se dostali odborníci v Německu. V roce 2017 tam vznikl první etický kodex samořiditelných aut na světě. Vypracovala jej etická komise pro autonomní vozidla jmenovaná federálním ministerstvem dopravy. Do Prahy přijel kodex představit Christoph Lütge z Technické univerzity v Mnichově.
Konkrétní iniciativu německé automobilky Audi v oblasti umělé inteligence ve vozidlech na konreferenci prezentuje Barbara Wege a pohled z francouzské strany přidává Guillaume de la Roche z Renaultu. Konference se dále účastní filozof Saul Smilansky z Univerzity v Haifě, Jason Milar z Ottawské univerzity v Kanadě nebo Derek Leben z Pittsburské univerzity.
Se závěry konference bude možné se seznámit na stránkách Centra Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice a následně pak v knize s názvem Autonomous Vehicle Ethics: Beyond the Trolley Problem, která by měla vyjít v prestižním nakladatelství Oxford University Press. Jak zdůrazňuje David Černý, půjde o vůbec první komplexní kolekci textů zabývajících se etickými a sociálními důsledky autonomní mobility.
Centrum Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice (CEVAST) je společným pracovištěm Ústavu státu a práva AV ČR, Ústavu informatiky AV ČR, Filosofického ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakulty UK.
Zdroj: Akademie věd ČR