Český rostlinný genetik Jaroslav Doležel byl na začátku tisíciletí u zrodu dlouholetého mezinárodního úsilí o rozluštění genomu pšenice seté. Olomoucké Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin, které profesor Doležel řídil, se v následujících letech podílelo na ostře sledovaném výzkumu – úspěšně završeném před čtyřmi lety.

Smysl základního vědeckého výzkumu pro praktické využití nebývá předem jasný. Bez něj by ale nevznikly ani navazující projekty aplikovaného výzkumu a průmyslové inovace. S vědeckou a ekonomickou diplomacií to je často podobné. Když diplomaté pomáhají propojovat české vědce, inovátory a nadějné firmy se zahraničními partnery, nemohou přesně vědět, co se z jejich budoucí spolupráce zrodí.

Švýcarsko patří podle různých žebříčků mezi nejinovativnější země světa. Globálnímu inovačnímu indexu už suverénně kraluje řadu let. Jak upozorňuje ekonomický specialista Velvyslanectví ČR v Bernu Zdeněk Eliáš, cílem tamní vědecké diplomacie je tuto pozici dál upevňovat. A také se zaměřit na předvídání budoucího technologického vývoje. Vědecké prognózy se prolínají s ekonomickými.

EXPO v Dubaji nabízí jedinečnou příležitost k představení nadějných českých technologií, které zatím nejsou ve světě příliš známé. „Češi se například zabývají tím, jak pěstovat rostliny v nepříznivých pouštních podmínkách,“ upozornil Karel Smékal z ministerstva zahraničí. Kultivace pouště je přitom pro celou oblast Zálivu zásadní téma.

Přímo u pramenů Amazonky stojí od roku 2016 česká meteorologická stanice, kterou vyrobila budějovická rodinná firma Fiedler AMS. „Každou hodinu dostáváme všechna naměřená data prostřednictvím družice na náš server. České výrobky jsou v tomto oboru zcela srovnatelné s těmi, které vyrábějí Američané nebo Finové,“ říká v rozhovoru pro časopis MED známý český geograf a hydrolog Bohumír Janský.

Česko má v oblasti nanovláken velmi silnou pozici – postavenou na technologii Nanospider, staré necelých dvacet let. „Díky ní jsme předběhli svět a dokážeme vyrábět nanovlákna v té nejvyšší kvalitě,“ říká Lenka Mynářová, spolumajitelka společnosti Nafigate, která rozjíždí výrobu nanomembrán pro roušky a respirátory, ale i filtraci vody a vzduchu.

Zakladatel nadějného startupu Pekat Vision Petr Šmíd se vyhlídkami umělé inteligence zabýval už při studiích na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně, kterou absolvoval v roce 2007. Tehdy na fakultě převládal názor, že umělé neuronové sítě jsou sice zajímavým, ale z hlediska praktického využití asi překonaným směrem výzkumu.

Tým odborníků proslulé národní laboratoře v americkém Princetonu už rok spolupracuje s českými vědci na projektu nového fúzního experimentálního zařízení, které by mělo do tří let stát v pražské Libni. Aktivity laboratoře financuje ministerstvo energetiky ve Washingtonu.

Areál Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR ve vilové čtvrti na pražské Ořechovce má bohatou historii, jež je významnou součástí dějin zahraničně-ekonomických vztahů bývalého Československa. Za první republiky tady sídlil výzkumný ústav Spojených cukrovarů pražských, který se velkou měrou zasloužil o to, že se Československo na dlouhá desetiletí stalo velmocí v exportu cukrovarů. 

Gambijská televize QTV zařadila na konci dubna do své hlavní zpravodajské relace rozhovor s českým manažerem Silvestrem Tkáčem. Jako ředitel a spolumajitel společnosti Make3D mluvil o tom, jak tato firma začala v době pandemie koronaviru tisknout přímo v Gambii obličejové štíty i další ochranné pomůcky a zásobovat jimi tamní trh.