facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram
Jan Žižka

Jan Žižka

Areál Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR ve vilové čtvrti na pražské Ořechovce má bohatou historii, jež je významnou součástí dějin zahraničně-ekonomických vztahů bývalého Československa. Za první republiky tady sídlil výzkumný ústav Spojených cukrovarů pražských, který se velkou měrou zasloužil o to, že se Československo na dlouhá desetiletí stalo velmocí v exportu cukrovarů. 

Gambijská televize QTV zařadila na konci dubna do své hlavní zpravodajské relace rozhovor s českým manažerem Silvestrem Tkáčem. Jako ředitel a spolumajitel společnosti Make3D mluvil o tom, jak tato firma začala v době pandemie koronaviru tisknout přímo v Gambii obličejové štíty i další ochranné pomůcky a zásobovat jimi tamní trh.

Symbolem koronavirové doby v Česku se staly roušky. Lidé se ve velkém pustili do jejich šití, české aktivity si všímala i zahraniční média. Rouškami to začínalo, pokračovalo respirátory, maskami, ventilátory, nebo třeba robotem Pipeťákem, který v Nemocnici Na Bulovce pomáhal s testováním odebraných vzorků na koronavirus.

Interní, chirurgická i stomatologická ambulance, jednotka intenzivní péče nebo mobilní hygienicko-epidemiologická laboratoř. Státní podnik Vojenský technický ústav (VTÚ) dodává tyto zdravotní kontejnery – moduly, z nichž je možné sestavit celou polní nemocnici – především české armádě. V době pandemie koronaviru se rýsuje jejich nasazení na zahraničních trzích, ať v rámci standardního exportu nebo české humanitární pomoci.

Nápad, jak efektivněji vysílat družice na oběžnou dráhu Země, se zrodil v Brně – centru českého kosmického průmyslu, který v posledních letech dynamicky roste. S řešením přišli ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) vývojáři společnosti S.A.B. Aerospace. Ta vznikla jako tuzemský startup stejnojmenné italské firmy v roce 2014.

Posádka Apolla 11, která před padesáti lety přistála na Měsíci, využívala elektřinu z palivových článků na vodík. „Odpadem“ byla pitná voda. Podnikání českých byznysmenů a manažerů, jejichž skupina United Hydrogen Group (UHG) vyrábí ve Spojených státech kapalný vodík, nepostrádá symboliku. Na přepravu vodíku mají k dispozici také čtyři kamiony, které koupili od americké vesmírné agentury NASA.

Jedna z nejrychleji rostoucích technologických společností v Evropě – český výrobce 3D tiskáren Prusa Research – boří mnohé zažité představy o tom, jak funguje úspěšná firma. Týká se to i toho, jak přistupuje k vývoji a inovacím. Společnost podnikatele Josefa Průši sdílí veškerou technickou dokumentaci o svých produktech zdarma na internetu, odmítá se zabývat patentováním svých vynálezů, nechce budovat žádné speciální marketingové oddělení a odhání od sebe finanční investory.

Evropské severské země pravidelně obsazují přední příčky v žebříčcích inovátorských států. Švédsko si například vysloužilo přezdívku „továrna na jednorožce“ – díky vysokému počtu startupů, které dosáhly miliardových tržeb v dolarech. Symbolem jejího úspěchu jsou novodobé značky jako Skype, Spotify nebo Minecraft. Z pohledu průmyslové země jako Česko ovšem může být zvlášť inspirativní také inovativní přístup k tradičním odvětvím jako energetika, ocelářství nebo strojírenský průmysl.

Microscope Valley – mikroskopové údolí. Tuto přezdívku Brna připomíná profesor Pavel Hozák z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, který v minulosti vedl Československou mikroskopickou společnost. Vývoj a výroba mikroskopů podle něj vyžaduje řadu specifických znalostí a je logické, že si tradiční centra jako Brno dál udržují své postavení.

Když Evropská komise před necelým desetiletím schválila projekt výstavby a vývoje laserových systémů ELI (Extreme Light Infrastructure), dala zelenou první velké výzkumné infrastruktuře za někdejší železnou oponou. Jeden z pilířů této „největší světové laserové laboratoře“, jak ji charakterizoval prestižní vědecký časopis Nature, se v následujících letech podařilo dobudovat ve středočeských Dolních Břežanech. Další v maďarském Szegedu. Třetí, rumunský pilíř má zatím zpoždění.

Strana 1 z 3