facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram
Jan Žižka

Jan Žižka

Smysl základního vědeckého výzkumu pro praktické využití nebývá předem jasný. Bez něj by ale nevznikly ani navazující projekty aplikovaného výzkumu a průmyslové inovace. S vědeckou a ekonomickou diplomacií to je často podobné. Když diplomaté pomáhají propojovat české vědce, inovátory a nadějné firmy se zahraničními partnery, nemohou přesně vědět, co se z jejich budoucí spolupráce zrodí.

Švýcarsko patří podle různých žebříčků mezi nejinovativnější země světa. Globálnímu inovačnímu indexu už suverénně kraluje řadu let. Jak upozorňuje ekonomický specialista Velvyslanectví ČR v Bernu Zdeněk Eliáš, cílem tamní vědecké diplomacie je tuto pozici dál upevňovat. A také se zaměřit na předvídání budoucího technologického vývoje. Vědecké prognózy se prolínají s ekonomickými.

EXPO v Dubaji nabízí jedinečnou příležitost k představení nadějných českých technologií, které zatím nejsou ve světě příliš známé. „Češi se například zabývají tím, jak pěstovat rostliny v nepříznivých pouštních podmínkách,“ upozornil Karel Smékal z ministerstva zahraničí. Kultivace pouště je přitom pro celou oblast Zálivu zásadní téma.

Přímo u pramenů Amazonky stojí od roku 2016 česká meteorologická stanice, kterou vyrobila budějovická rodinná firma Fiedler AMS. „Každou hodinu dostáváme všechna naměřená data prostřednictvím družice na náš server. České výrobky jsou v tomto oboru zcela srovnatelné s těmi, které vyrábějí Američané nebo Finové,“ říká v rozhovoru pro časopis MED známý český geograf a hydrolog Bohumír Janský.

Česko má v oblasti nanovláken velmi silnou pozici – postavenou na technologii Nanospider, staré necelých dvacet let. „Díky ní jsme předběhli svět a dokážeme vyrábět nanovlákna v té nejvyšší kvalitě,“ říká Lenka Mynářová, spolumajitelka společnosti Nafigate, která rozjíždí výrobu nanomembrán pro roušky a respirátory, ale i filtraci vody a vzduchu.

Zakladatel nadějného startupu Pekat Vision Petr Šmíd se vyhlídkami umělé inteligence zabýval už při studiích na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně, kterou absolvoval v roce 2007. Tehdy na fakultě převládal názor, že umělé neuronové sítě jsou sice zajímavým, ale z hlediska praktického využití asi překonaným směrem výzkumu.

Tým odborníků proslulé národní laboratoře v americkém Princetonu už rok spolupracuje s českými vědci na projektu nového fúzního experimentálního zařízení, které by mělo do tří let stát v pražské Libni. Aktivity laboratoře financuje ministerstvo energetiky ve Washingtonu.

Areál Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR ve vilové čtvrti na pražské Ořechovce má bohatou historii, jež je významnou součástí dějin zahraničně-ekonomických vztahů bývalého Československa. Za první republiky tady sídlil výzkumný ústav Spojených cukrovarů pražských, který se velkou měrou zasloužil o to, že se Československo na dlouhá desetiletí stalo velmocí v exportu cukrovarů. 

Gambijská televize QTV zařadila na konci dubna do své hlavní zpravodajské relace rozhovor s českým manažerem Silvestrem Tkáčem. Jako ředitel a spolumajitel společnosti Make3D mluvil o tom, jak tato firma začala v době pandemie koronaviru tisknout přímo v Gambii obličejové štíty i další ochranné pomůcky a zásobovat jimi tamní trh.

Symbolem koronavirové doby v Česku se staly roušky. Lidé se ve velkém pustili do jejich šití, české aktivity si všímala i zahraniční média. Rouškami to začínalo, pokračovalo respirátory, maskami, ventilátory, nebo třeba robotem Pipeťákem, který v Nemocnici Na Bulovce pomáhal s testováním odebraných vzorků na koronavirus.

Strana 1 z 4