facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Publikovat v Nature nebo Science? Jen s gardedámou.

31. 12. 2018
Publikovat v Nature nebo Science? Jen s gardedámou.

Dalibor Štys ve svém dalším příspěvku píše o tzv. efektu gardedámy. Cituje aktuální článek Efekt gardedámy v publikování vědeckých prací. Z článku mimo jiné vyplývá, že je stále obtížnější publikovat v Nature, pokud jste už dříve v Nature nepublikovali. Citovaný článek by měl být dle Štysova názoru povinnou četbou pro všechny, kdo se vyjadřují k hodnocení výzkumu.

Tentokrát jsem si silně zjednodušil práci, místo komentáře k aktuálnímu článku The chaperone effect in scientific publishing (Efekt gardedámy v publikování vědeckých prací) V. Sekara, P. Deville, S. Ahnert, A.-L. Barabási, R. Sinatra, S. Lehmann, PNAS (2018)1800471115 jednoduše přeložím jeho abstrakt a některé části.

„Zkušenosti hrají rozhodující roli při vytváření vědecké práce s vysokým dopadem. To je obzvláště patrné v nejrůznějších multidisciplinárních časopisech, pokud posuzujeme pravděpodobnost, že se vědec objeví jako vedoucí autor. Zde popisujeme způsob, jakým kvantifikujeme "efekt gardedámy", který zachycuje, jak se vědci přestěhují z jednoho do jiného místa v pořadí autorů publikace. Zjistili jsme, že účinek gardedámy má různou velikost pro časopisy v různých vědních oborech, je výraznější v lékařských a biologických vědách a slabší v přírodních vědách. A konečně, ukážeme, že v případě časopisů s vysokým dopadem má vliv gardedámy významné důsledky, což má za následek vyšší průměrnou pravděpodobnost přijetí publikace prací vytvořených hlavními řešiteli (PI). Naše výsledky ukázaly (shed light) na roli, kterou hraje zkušenost s publikováním v určitých vědeckých časopisech na cestě k získání potřebných zkušeností a znalostí, a na cestě k publikacím v prestižních časopisech.“

Dále například v komentáři k obrázku 2 čteme: „Porovnání efektu gardedámy mezi jednotlivými obory. Roční rozdělení v minulých 12 letech byla spojena do jednoho a umožnila tak porovnat jednotlivé obory. Pro všechny obory byl podíl c (kvantifikovaný efekt gardedámy) / crandom (náhodný výskyt nových autorů v prestižním časopise) následující: ⟨c/crandom⟩math≃0.73, ⟨c/crandom⟩physics≃0.91, ⟨c/crandom⟩chemistry≃1.01, ⟨c/crandom⟩medicine≃1.21, and ⟨c/crandom⟩biology≃1.41, zatímco efekt v multidisciplinárních časopisech (= Nature, Science apod) ⟨c/crandom⟩interdisciplinary≃1.68. Wilcoxův test ukázal, že rozdělení jsou rozlišitelná na úrovni P≪0.05. …. „ a v textu též „ Jak v New England Journal of Medicine, tak v Nature, časopisech s vysokým impaktem a širokou čtenářskou obcí, podíl nových autorů v čase klesá a podíl autorů s gardedámou stoupá. Jinými slovy, je stále obtížnější publikovat v Nature, pokud jste už dříve v Nature nepublikovali“.

Závěr začíná poněkud v rozporu s textem, „ … dostupná data nám neumožňují jasně ukázat, která stránka zkušenosti je nejdůležitější pro úspěch ve vědě a který podíl na vedení vyústí v úspěšný efekt gardedámy…. „ ale končí „… Efekt gardedámy je nejsilněji pozorován v prestižních multidisciplinárních časopisech, což ukazuje na velmi specializované schopnosti potřebné pro publikování v těchto časopisech…“ Troufám si odhadnout, že autorem této poslední věty je Albert-László Barabási, který vystudoval v letech 1986-1989 na bukurešťské univerzitě a sám dobře ví, co jsou ty „specializované schopnosti“, a jak efekt gardedámy ovlivnil jeho hvězdnou kariéru ve srovnání s podobně nadanými spolužáky. (Ostatně, Albert-László Barabási uvádí pět afiliací. Už jen z časových důvodů studentům a spolupracovníkům na nich také poskytuje sotva více než doprovod gardedámy.)

Zajímavé čtení je i seznam citovaných prací, například bych doporučil Way SF, Morgan AC, Clauset A, Larremore DB (2017) The misleading narrative of the canonical faculty productivity trajectory. Proc Natl Acad Sci USA 114:E9216–E9223 nebo Radicchi F, Castellano C (2012) Testing the fairness of citation indicators for comparison across scientific domains: The case of fractional citation counts. J Informetrics 6:121–130.

Proč se nemůžeme nikdy dohodnout?

Protože „…efekt gardedámy je různý v jednotlivých vědních oborech, je výraznější v lékařských a biologických vědách a slabší v přírodních vědách.. a .. v případě časopisů s vysokým dopadem má vliv gardedámy významné důsledky..“ . Jednoduše ve specializovaných časopisech matematice, fyzice, méně již chemii, jde především o obsah. Proč? Protože se obsah v těchto oborech dá dobře hodnotit, těžko s výsledky nějak zásadně manipulovat. Zatímco při publikování v medicíně, biologii jde především o to, u koho byl člověk na postdoku. Proč? Protože se výsledky nedají lehce ověřit a obsahují spoustu nejasností, jejichž vyjasňování by trvalo tak dlouho, že by k žádné publikaci nikdy nedošlo. Tak se rozhoduje podle serióznosti dané experimentální školy, řekněme, pokud to budeme brát pozitivně.

Life sciences jsou filozoficky a metodologicky, a v důsledku toho sociologicky, jiné disciplíny než Natural Sciences and Mathematics. Není jiné cesty, než je hodnotit a financovat samostatně. (Zjednodušeně, v Natural Sciences podle potřeb průmyslu, v nich jde o konkurenceschopné objevy. V Life Sciences dát důraz na zahraniční pobyty a mezinárodní spolupráce, protože v nich jde především o zkušenosti.)

Publikace v Nature nebo Science jsou jednoduše klubová záležitost. Data hovoří jasně.

Článek je docela kondenzovaný a dal by se citovat celý. Měl by být povinnou četbou pro všechny, kdo se vyjadřují k hodnocení výzkumu. Současná praxe sčítá příslovečné hrušky s jablky a dává nemístnou váhu (a finance) lidem, kteří se shodou okolností ocitli na pracovišti patřícím do exkluzívního klubu. Mám i indicie, že ti, kdo vehementně popírají publikační praxi svého oboru, se spíše snaží využít systému ve svůj prospěch.

 

Autor: Dalibor Štys