Podle největších kritiků prezident Donald Trump dokonce vyhlásil „válku proti vědě“, což je zároveň také narážka na dřívější Trumpova tvrzení, že ukončí „válku proti uhlí“. Jisté je, že Ameriku nyní čeká velké dohadování o budoucím rozpočtu na výzkum – a zvláště o tom energetickém. Zatímco administrativa přišla s návrhy velkých škrtů (v případě energetického výzkumu 3,1 miliardy dolarů, tedy 18 procent), Sněmovna reprezentantů prosazuje menší redukci a Senát je naopak v tomto ohledu vůči americkým vědcům nejštědřejší a prosazuje mírný nárůst rozpočtu.

Nejde ostatně jenom o budoucí rozpočet, federální výdaje na výzkum už reálně klesají. Během letošních prvních sedmi měsíců se celkově snížily o 16 procent oproti stejnému období minulého roku. Termín „válka proti vědě“ se přitom kromě navrhovaných celkových škrtů výdajů na výzkum váže i k pochybnostem současných vládců ve Washingtonu, že je třeba čelit globálním klimatickým změnám. To se zase negativně projevuje především na výzkumu spojeném se „zelenými“ technologiemi, obnovitelnými zdroji a energetickými úsporami. Navrhované škrty se nicméně v menší míře paradoxně týkají i výzkumu v oblasti jaderné energetiky a fosilních paliv. Prioritou jsou podle všeho rozpočtové úspory a v pozadí skepse ohledně role státu v podpoře výzkumu a vývoje.

Český zájem, čínské naděje

To, jak boj o peníze americké vlády na energetický výzkum dopadne, může být důležité i z českého pohledu. Energetika patří k nejvýznamnějším oblastem česko-americké spolupráce ve výzkumu a vývoji. Velmi nadějně se jeví kupříkladu spolupráce při vývoji malých modulárních reaktorů mezi Centrem výzkumu Řež a přední americkou laboratoří, která stejně jako 16 dalších spadá pod americké ministerstvo energetiky – Oak Ridge National Laboratory.

Zatímco Donald Trump mluví o potřebě posílit americkou dominanci ve světové energetice (v jeho pojetí hlavně těžbou a vývozem ropy, plynu či uhlí), jeho kritici se obávají, že činí pravý opak. Podle nich totiž svým postojem k energetickému výzkumu fakticky nahrává Číňanům. Čínské společnosti a univerzity už totiž údajně krouží kolem amerických výzkumných projektů a start-upů s tím, že jim potřebné financování poskytnou.

Podobné nabídky má podle listu The Washington Post také Alexander Girau, zakladatel a šéf společnosti Advano, která se zabývá vývojem materiálů na bázi křemíku. Ty by mohly významně zlepšit výkonnost baterií. Advano přišlo o grant amerického ministerstva energetiky navzdory partnerství s jednou z národních laboratoří a univerzit. A Číňané nabízejí, že koupí podíl ve firmě. Sám Girau je přesvědčen, že Čína nyní dělá ve výzkumu a inovacích obrovský pokrok.

Tajná zbraň laboratoří

Nadějí zastánců energetického výzkumu nyní může být právě to, že čínský zájem v Americe leckoho probudí. Byl to právě Donald Trump, kdo dával mnohokrát najevo, jak chce čelit stále silnějšímu čínskému vlivu.

Již citovaný Daniel Yergin také uvádí, že energetika byla vždy záležitostí vědy a technologie. A republikánský senátor Lamar Alexander říká: „Náš nový prezident mluví o tom, že chce učinit Ameriku velkou. Myslím, že klíčovou součástí takového úsilí je využít tajné zbraně našich výzkumných univerzit a národních laboratoří“.

Varování Billa Gatese

Zdaleka ne vše je samozřejmě možné vyčítat Donaldovi Trumpovi. Příkladem může být projekt jaderného reaktoru čtvrté (tedy té příští) generace Terra Power, do kterého investoval také Bill Gates. Tento projekt vychází z amerického výzkumu, nicméně už za vlády prezidenta Baracka Obamy se Američané smířili s tím, že první takový reaktor vybudují právě v Číně.

To mimo jiné souvisí s celkovou situací v jaderné energetice Spojených států, kterou vytlačuje levný plyn. Další republikánský senátor Lindsey Grahams mluví o triumfu amerického designu, kterým je zatím nejmodernější reaktor AP 1000 od společnosti Westinghouse. Jenže senátor k tomu vzápětí dodává tu špatnou zprávu – tyto reaktory budou vyrábět energii v Číně, zatímco v americké Jižní Karolíně jejich výstavbu zastavili. A není jasné, jak to dopadne v Georgii.

Co s tím vším? Byl to zmiňovaný Bill Gates, kdo v minulosti vyzýval vlády, aby místo dotací pro obnovitelné zdroje mnohem více investovaly do výzkumu nových technologií pro energetiku. Jenom díky novým přelomovým technologiím je podle něj možné docílit příznivější ceny energií a ochránit atmosféru před emisemi skleníkových plynů. Také sám Gates se kromě zmiňované jaderné energetiky zaměřil na investice do netradičních obnovitelných zdrojů, nebo dokonce i do technologie zachytávání uhlíku ze vzduchu (air carbon capture).

Přejít údolí smrti

Na špatné zprávy ohledně americké jaderné energetiky pak nedávno reagoval například známý americký ekonom Jeffrey Sachs. Navrhuje zásadní přezkoumání celkového jaderného výzkumu a vývoje. Cílem mají být novější technologie – bezpečnější a méně nákladné.

Právě takový výzkum se ovšem v amerických laboratořích realizuje, jak dokládá i výše uvedený příklad spolupráce Centra výzkumu Řež s americkou laboratoří v Tennessee. Teď jde o to, aby z tohoto výzkumu nakonec skutečně profitovala americká ekonomika.

A přístup americké exekutivy je nejasný. Podle některých hodnocení hodlá Trumpova administrativa do budoucna podporovat jen základní výzkum. Zastánci silné role ministerstva energetiky (které je do značné míry také ministerstvem výzkumu s širším záběrem mimo energetiku) připomínají, že smyslem veřejné podpory je kromě základního výzkumu také překonávat takzvaná „údolí smrti“ – tedy dosáhnout toho, aby se nové technologie skutečně posunuly do komerční fáze.

Ohrožený inkubátor

Právě kvůli podpoře rizikových inovací bývalá Obamova administrativa pod střechou ministerstva energetiky vytvořila jakýsi „inkubátor“ ARPA-E (Advanced Research Projects Agency – Energy). Vzorem byla podobná a už proslulá instituce ministerstva obrany DARPA. Mimochodem právě obrana je jedinou oblastí, ve které nikdo žádné rozpočtové škrty nenavrhuje.

Kdyby byl schválen rozpočet podle představ Trumpovy administrativy nebo Sněmovny reprezentantů, ARPA-E by úplně zanikla. Návrh většinově republikánského Senátu by naopak této instituci pomohl, senátoři dokonce prosazují mírný nárůst jejího rozpočtu.

Rozdílné postoje tří pilířů americké výkonné a zákonodárné moci jsou dobře vidět na návrhu výdajů na výzkum v oblasti energetické účinnosti a obnovitelné energie (Office of Energy Efficiency and Renewable Energy). Zatímco Trumpova administrativa navrhuje škrty oproti roku 2017 ve výši 1,45 miliard dolarů (70 procent), Sněmovna reprezentantů ve výši 986 milionů dolarů (47 procent), Senát „pouze“ 153 milionů dolarů (8 procent).

Souboj filozofií

Jednou věcí jsou čísla, na jejichž definitivní podobu si musíme počkat, druhou celková filozofie, která v příštích debatách převládne. Větší či menší odpor vůči přístupu Trumpovy administrativy je možné očekávat jak mezi republikány, tak mezi demokraty. Zjednodušeně řečeno – mnozí demokraté budou hájit podporu „zelené“ energetiky, mnozí republikáni výdaje na výzkum jako takové, právě s důrazem na národní bezpečnost.

Kritika, že Američané přenechávají iniciativu Číně, se objevila už poté, co Donald Trump oznámil odchod Spojených států od pařížské klimatické dohody. Peking tak získává šanci se prezentovat jako hlavní lídr podobných iniciativ. (Za Obamovy administrativy vytvářely Washington a Peking tandem zemí, které jako dosud největší znečišťovatelé společně přebíraly úlohu tahounů v globálních snahách o omezení emisí skleníkových plynů.) Je tu navíc hrozba, že škrty ve výdajích na výzkum posílí Čínu i technologicky.

Český pohled

Z českého pohledu bude zajímavé sledovat vývoj nejenom kolem zmiňované jaderné energetiky. Podle českého vědeckého diplomata ve Spojených státech Luďka Moravce může americké partnery zaujmout například výzkumný program Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT, nebo známý tuzemský vývoj baterií, který souvisí s předpokládaným rozvojem elektromobility. To samé platí o výzkumu, který se týká životního prostředí nebo udržitelného rozvoje, jimž se zabývá mimo jiné CzechGlobe – Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Pokud jde o jadernou energetiku, Moravec považuje za perspektivní i společný výzkum v oblasti skladování nebo dalšího využití vyhořelého paliva, provozní bezpečnosti jaderných reaktorů nebo radiačního monitoringu.

Autor: Jan Žižka

Článek vyšel 14. srpna 2017 na webu O ENERGETICE.cz