facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Opět ožívají plány na afrikanistiku

15. 5. 2019
Opět ožívají plány na afrikanistiku

Výzkumu Afriky a výuce tamních jazyků i dějin se experti Univerzity Karlovy věnovali v letech 1960 až 2006, kdy přímo fungoval obor afrikanistika. Nyní se objevuje úsilí o založení Centra afrických studií FF UK, které by nabízelo přednášky o historii, ale i o aktuální problematice.

Od dubna do července 1994 zachvátilo středoafrickou Rwandu šílenství. Tamní milice Interahamwe a Hutuové zahájili etnické čistky, které vedly ke genocidě Tutsiů. Během pár dnů zemřelo takřka milion lidí. Dnes, 25 let od masakrů, jež nevybíravě připomněly světu složité problémy Afriky, je Rwanda jiná. V řadě ukazatelů patří chudá země k africkým premiantům, když klade důraz na ekologii, práva žen i vzdělávání. Zatímco roku 1991 bylo gramotných jen 58 procent obyvatel, před dekádou stoupl poměr na 71 % a i díky aktivitě státu či organizaci UNICEF počty negramotných dál klesají.

Ještě před patnácti lety vychovávala Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze (FF UK) pár odborníků, kteří se ve střední Africe domluvili místními jazyky – ve Rwandě se vedle kinyarwandštiny mluví svahilsky. A to byl ještě v akademickém roce 2004/05 povinný předmět, jejž budoucí magistři afrikanistiky studovali!

Dle informací LN zájem o Afriku na FF UK ožívá. Uvažuje snad fakulta o obnovení dříve vyučovaného, leč opuštěného oboru?

„V dlouhodobém výhledu bychom o obnovení afrikanistiky na FF UK chtěli usilovat; nejprve se zaměřit na podporu doktorského studia,“ sdělil LN děkan Michal Pullmann. „Zároveň je třeba si přiznat, že současné podmínky akreditačního procesu činí ze založení studijního programu záležitost poměrně obtížnou a zdlouhavou... Z tohoto důvodu jsme přistoupili k založení Centra afrických studií FF UK – jeho statut bude předložen fakultnímu akademickému senátu na květnovém zasedání,“ dodává historik Pullmann.

Nové středisko má umožnit koordinaci a propagaci přednášek o africké historii, kultuře i současných problémech, ale nebude zajišťovat plnohodnotný studijní program. „Nicméně přednášky, doufejme, iniciují zájem studentů z různých kateder a stupňů studia o psaní závěrečných prací s touto tematikou na příbuzných oborech – filologických, historických, společenskovědních anebo uměnovědních,“ líčí děkan.

Pražská „filda“ chce postupně identifikovat klíčová témata i expertízu svých i spolupracujících akademiků (třeba ve Vídni či Bayreuthu), což je pro obnovení oboru důležité. Fakulta má prý několik mladých expertů před habilitací. „Zároveň chceme udržovat i kontakty s dlouholetými propagátory afrických studií a legendami oboru, jako jsou Petr Skalník nebo Josef Kandert, jejichž zkušeností si velmi vážíme,“ říká Pullmann s tím, že vznik oboru je procesem, který trvá „několik let“.

Přínos? Též sedm diplomatů

Kdo by se ptal, k čemu jsou afrikanistika (antropologicky a lingvisticky orientovaný obor) či africká studia (spíše politologicko-historická disciplína) dobré, může vzít do rukou nedávno vydanou knihu Afrikanistika v českých zemích a na Slovensku po roce 1960.

Editorem je Skalník, pamětník oboru: „Několik z nás odpovědělo kladně na výzvu zapojit se do zahraniční služby a stalo se velvyslanci. Napočítal jsem sedm afrikanistů, kteří posílili diplomatické služby,“ píše v úvodu sborníku Univerzity Hradec Králové. Ta je s Plzní jedinou školou, která zájem o africký kontinent rozvíjí.

„Před deseti lety vláda nedomyšleně drasticky rušila česká diplomatická zastoupení v subsaharské Africe. Trend zasáhl i vědu a školství,“ doplňuje v jiné kapitole další doyen Luboš Kropáček.

 

Autor: Martin Rychlík

Text vyšel 20. 4. 2019 v Lidových novinách