K čemu to je dobré

Udělátko může posloužit všem, kteří si potřebují zjistit, kde se v Česku dělá a nedělá dobrý základní výzkum v tom kterém oboru a jaké jsou publikační trendy. Umožňuje v každém z více než 200 oborů WoS Categories nebo RIV zjistit, která pracoviště v něm mají vysoký podíl publikací ve významnějších nebo nejvýznamnějších časopisech. Někdy se také může hodit vědět, která pracoviště své publikace naopak dominantně směrují do málo významných časopisů. A určitě není od věci skouknout dlouhodobější trendy. Dovoluji si tvrdit, že kromě humanitních a pár dalších oborů, dnes v Česku nenajdete jednodušší způsob, jak se těchto informací dobrat rychleji a snadněji. Náš stát se totiž rozhodně o informovanost v této oblasti moc nestará. Komu všemu to tedy může být nástroj užitečný?

Vědci a vedení pracovišť

Věrohodně posoudit vědeckou výkonnost pracoviště v základním výzkumu není snadné. Nejde o výrobu aut nebo rohlíků, kde se buď prodává nebo ne, kde je zisk nebo ztráta. Srovnání vlastního pracoviště s ostatními, hlavně pokud jde o kvalitativní strukturu publikací a trendy je velmi užitečné. Ale pozor! Naše udělátko už neříká nic o vědecké publikační produktivitě pracovišť. Ukazuje sice publikační výkon (počet článků), dokonce rozlišuje vědecký význam, ale nikoliv publikační produktivitu. K tomu si uživatelé musí navíc sami zjistit informace o počtu vědců, velikosti rozpočtu a materiálním zázemí pracoviště.

Zájemci o studium na vysoké škole

Je ostudou, že Česko stále nemá veřejný informační systém o studiu na vysokých školách. V moderním, rozmanitém a expandovaném vysokém školství totiž dobrá všeobecná informovanost představuje jeden z pilířů jeho efektivnosti. Zájemci o studium na vysoké škole, magisterských a především doktorských programů, si tak teď mohou snadno zjistit, na jaké úrovni jsou na té které fakultě v oboru jejich zájmu schopni vědecky publikovat a jak se pracoviště vyvíjí. Kde nejsou schopni publikovat v horní polovině oborových časopisů, tam se asi člověk na modernější výzkumy nesáhne, možná k nim ani nepřičichne. A když už některém oboru není úroveň publikování na světové úrovni nikde v ČR, stále lze odlišit pracoviště lepší a horší.

Stávající studenti

V mnoha oborech se v Česku dělá nejšpičkovější výzkum na pracovištích AV ČR. Naše dřívější analýza dokonce ukázala, že ve většině oborů se pracoviště AV ČR zaměřují na špičkový výzkum více než vysoké školy. Pro doktorandy, kteří se poohlíží po kvalitních pracovištích, kde by mohli svůj disertační výzkum realizovat, je naše udělátko přirozeným zdrojem informací. Přinejmenším lze s jeho pomocí zjistit, kam nemá moc velký smysl se chodit ptát.

Zahraniční zájemci o vědeckou spolupráci

Z pohledu potenciálních zájemců o vědeckou spolupráci ze zahraničí, ať jednotlivců, pracovišť či vědeckých konsorcií, není vůbec snadné se zvenku v českém výzkumném prostředí zorientovat. Mohou se sice zkusit poptat, ale u nás se skvělý výzkum přeci "dělá všude". Samozřejmě se mohou vyptávat po známých či procházet databázemi vědeckých článků, ale to je hodně zdlouhavé. Pro tyto zájemce připravujeme anglickou mutaci webu.

Firemní zájemci o spolupráci ve výzkumu a vývoji

Intenzita spolupráce firem a akademických pracovišť je u nás velmi nízká. I proto je státní podpora této spolupráce politickou mantrou. Zpravidla to ale končí jen dalším v řadě dotačních programů s výsledkem diskutabilním a dočasným. Spolupráci firem a vědeckých pracovišť ale může podpořit i lepší informovanost potenciálních zájemců z řad firem o tom, kde se u nás v tom kterém oboru dělá výzkum neblíže světové špičce.

Kusy nebo podíly

Menu webu nabízí volbu dvou způsobů, jak se pracovištím články započítávají. Volba "Podíly" vede k tomu, že se pracovištím článek započte podle jejich autorského podílu. Způsob výpočtu tohoto podílu obsahují vládní Metodiky. Formulka je tam však popsána slovně a ne každý jí pochopí. Říká, že pracovišti připadá podíl na výsledku (P [v %]) v poměru počtu autorů z jeho pracoviště (N) s tím, že spoluautoři z dalších českých pracovišť (M) se počítají plně, ale zahraniční spoluautoři (Z) se započítávají* pouze s poloviční váhou, takže formulka vypadá následovně

Ne každý si ovšem pamatuje, že tento způsob výpočtu zavedla až vládní Metodika 2011. Starší Metodiky aplikované na výsledky z let 2008-2009 nebraly zahraniční spoluautory v potaz a pro výpočet podílu používaly vzorec, kde zahraniční spoluautoři nehráli roli.

Změna znamenala, že pracovištím více zapojených do mezinárodní vědecké spolupráce se výrazně snížily autorské podíly na výsledcích. Touto technickou operací, v podstatě škrtnutím pera, znatelně poklesl bodový výnos pracovišť AV ČR, více zapojeným do mezinárodní spolupráce, v poměru k vysokým školám. Snadno si toho všimnete, pokud se podíváte na trendy publikačního výkonu mezi roky 2008-2009 a 2013-2014 v našem udělátku při nastavení "Autorské podíly".

Někteří lidé z VŠ tvrdí, že šlo o nápravu neoprávněně přidělených bodů, někteří lidé z AV ČR to považují za nespravedlivý trest za mezinárodní spolupráci. Většina lidí ale o tom nemá tušení. Naštěstí se již dlouho body z kafemlejnku nepoužívají k dělení peněz mezi AV ČR a VŠ a v rámci AV ČR.

Varování

Informace z našeho nástroje samozřejmě nejsou zdaleka všechno. Vypovídají především o základním výzkumu v oborech, kde je zvykem publikovat v časopisech databáze Web of Science. Neříkají nic o rozsahu a kvalitě aplikovaného výzkumu. Ale i tak nástroj poskytuje dobře čitelnou stopu, po které lze vyběhnout a dohledat si další podrobnosti nebo ověřit nejasnosti a pochybnosti.

----
* Mezi zahraniční spoluautory se zařazují i autoři z těch českých pracovišť, která nemohou nárokovat institucionální podporu na VaV.

Autor: Daniel Münich

Článek vyšel na webu metodikahodnoceni.blogspot.cz