Že z A plyne B ještě neznamená, že z B plyne A
Nejenže akademici špičkových vědeckých pracovišť ve světě mnohdy neznají hodnoty IF dosahované vědeckými časopisy, ale oni namnoze ani neví o IF jako takovém. Zato dobře znají renomované žurnály a ví, jak náročné je v tom kterém uplatnit vědecký článek. U nás je situace nastavená obráceně. Příliš mnoho akademiků má o renomovaných časopisech povědomí chatrné. Zato všichni dobře vědí co IF je a ve kterých časopisech s vysokým IF je snadné vědecký článek uplatnit. Jsou totiž obětí falešné iluze, že když mají renomované časopisy vysoké IF, musí platit i opak. Tedy že vysoký IF sám o sobě dokladuje světové renomé, náročnost a kvalitu časopisu.
Nízké povědomí o vědecké kvalitě nahradil automat
Ještě před pěti - šesti lety u nás o IF věděl málokdo. Dnes je však česká akademická komunita impakty posedlá. Na řadě pracovišť vysokých škol je vysoká hodnota IF časopisu považována za neodiskutovatelný důkaz vědecké úspěšnosti vědců, kteří v něm publikují. IF časopisu je však prostinký a proto tak populární ukazatel. Měří průměrný počet citací připadající na jeden článek. Do průměru se každá citace započítává se stejnou váhou. Takže citace z nejlepších světových vědeckých časopisů od nejlepších vědců v oboru má úplně stejnou váhu jako citace recipročně darovaná kolegou z vedlejší kanceláře v článku publikovaném v nějakém ryze lokálním časopise.
Vysoký IF a nízký AIS
Ilustrativní je současná situace ve třech dominantních oborech společenských věd: Economics, Psychology, Sociology. Pro srovnání hodnot obyčejného IF používám mnohem lepší alternativu, kterou představuje AIS (Article Influnce Score). Ten je sice také založen na sčítání citací, ale váží je podle vědeckého významu časopisu odkud citace přichází. Navíc postihuje delší období než prostý IF.
Níže uvedený graf srovnává relativní oborové pořadí časopisů podle hodnot jejich IF a AIS. Co tečka to časopis. Je vidět, že mezi IF a AIS sice korelace existuje, ale nijak přesvědčivá. Všechny v Česku a na Slovensku vydávané časopisy ve výše uvedených oborech vykazují hodnoty AIS blízké světovému minimu. To je dáno zanedbatelným ohlasem v nich publikovaných článcích ve světě. Očima IF však tyto časopisy dopadají mnohem lépe. A některé dosahují až výjimečného postavení.
Extrém představuje časopis E + M Ekonomie a Management vydávaný společenstvím několika fakult ekonomie a managementu českých vysokých škol. Velmi vysokou hodnotou IF se tento časopis řadí mezi velmi solidní a známé časopisy ve světě. Avšak měřeno AIS, který mnohem věrohodněji postihuje skutečný vědecký význam časopisů, se E + M nachází blízko samotného dna světového významu (samozřejmě existuje dlouhá řada časopisů, které nejsou ani v databázi WoS, nejsou v obrázku a jejich význam je ještě menší).
Databáze WoS umožňuje nahlédnout, kde se tak velký rozdíl mezi hodnotami AIS a IF časopisu E + M bere. Z přehledu zdrojů citací je vše zřejmé. Za prudkým nárůstem citovanosti časopisu E + M stojí hlavně citace z článků publikovaných v E + M samotném. Dalším významným zdrojem citací pak jsou málo významné časopisy s nízkou hodnotou IF nebo takové, které IF zatím ani nemají.
Aby nedošlo k mýlce, problém není v časopise E + M samotném. Ten zřejmě plní roli lokálního média sdílení vědeckých poznatků, kterou od něj zřejmě jeho vydavatelé očekávají. Problém je v tom, že za články v časopise kafemlejnek automaticky a bez mrknutí oka přiděluje díky vysokému IF velký objem bodů a následně peněz veřejné podpory. Tím se oslabují motivace a vysává rybník finanční podpory ostatním vědcům a pracovištím, kde mají ambice dělat výzkum publikovatelný v náročnějších a světově mnohem renomovanějších časopisech s vysokým AIS.
Článek byl publikován 21. 8. 2016 na webu http://metodikahodnoceni.blogspot.cz.
