Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Češi vyčetli z letokruhů nástup tajfunů

19. 11. 2018
Češi vyčetli z letokruhů nástup tajfunů

Vědci z Botanického ústavu Akademie věd přišli s dalším objevem. Díky stromům starým i přes dvě stě let dešifrovali posun tropických hurikánů výše na sever, což souvisí se změnou klimatu.

Vzrostlé borovice i další jehličnany podaly svědectví o dávném řádění asijských tajfunů. Musely jim k tomu ovšem pomoci čeští vědci, kteří dlouhodobě sledují vegetace v Jižní Koreji a dálném Rusku. Mezinárodní tým pod vedením Jana Altmana z Botanického ústavu Akademie věd ČR nyní vydal v elitním časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) studii, která prokazuje historický posun tropických cyklón – čili tajfunů a hurikánů – do severních oblastí.

„Užitých metod je spousta. Na živých stromech poznáme disturbanci (výkyv) díky tomu, že stromy rostly v podrostu, a když přišel tajfun, zničil korunová patra, která vyvrátil anebo zlomil, takže dotyčný strom mohl začít dělat širší letokruhy. Existují i metody, jak poznat, že jde o náhlou změnu,“ řekl LN první autor Jan Altman. Kromě něj je pod studií podepsáno dalších patnáct vědců z Ruska, Jižní Koreje a ze Švýcarska.

Právě tam, ve Švýcarském federálním institutu pro lesnický, sněžný a krajinný výzkum (WSL) je nyní Altman na stáži. Před časem prezentoval své výzkumy dřevin na workshopu, což zaujalo tamní kolegyni Kerstin Treydteovou, která se specializuje na izotopovou analýzu. Ta by mohla v budoucnu výsledky ještě zpřesnit.

Letokruhové analýze se začal Altman věnovat pod vedením svého někdejšího školitele Jiřího Doležala z Botanického ústavu a Jihočeské univerzity, jenž je též jedním ze spoluautorů. „Postupem času jsme toho využili k rekonstrukci tajfunů,“ říká Altman. Většina dat pochází z borovice korejské, ale též ze smrků či jedlí.

Zápisy staré přes dvě staletí

Tropické cyklóny, jimž se v Asii říká tajfuny a v Americe se nazývají hurikány, každoročně způsobují vážné škody včetně ztrát na lidských životech, poněvadž devastují hustě osídlené oblasti. „Dosud se příliš nevědělo o dlouhodobých změnách intenzity tajfunů, jelikož věrohodná data o aktivitě tajfunů existují pouze pro krátké období – od 80. let 20. století. Nebylo jisté, zda nárůst ničivých tajfunů nově pozorovaný v oblastech, kde byl v minulosti výskyt vzácný, je v dlouhodobém měřítku součástí přirozené fluktuace, či se jedná o vybočení z dlouhodobého trendu vlivem globálních změn,“ říkají autoři.

Nové informace vyčtené z útrob stromů, z jakýchsi dvousetletých kronik, dávají jasnější představu, jak postupovalo narušení přirozených lesních porostů vlivem tajfunů během posledních více než 200 let podél asi 1300 kilometrů dlouhého gradientu v Jižní Koreji a východním Rusku.

„Naše výsledky naznačují, že během posledního století se výrazně zvýšila aktivita tajfunů severně od oblastí, které jsou na tropické cyklóny již více či méně přizpůsobeny... Pro oblasti, jež se dříve nacházely na okraji areálu působení tajfunů, jsou taková zjištění klíčová. Na jejich základě totiž mohou být zavedena opatření ke zmírnění ničivého vlivu tajfunů i tam, kde s nimi není dost zkušeností z minulosti,“ dodává Altman.

Už v roce 2013 publikoval jinou studii v renomovaném časopise Global Change Biology, v níž s kolegy prokázal zvýšenou aktivitu tropických cyklonů na Korejském poloostrově během 20. století. Díky dendroanalýze dubu mongolského vědci prozkoumali přírodní podmínky mezi lety 1770 a 1979 a zjistili, že se výkyvy v letokruzích (zapříčiněné tajfuny) rapidně navýšily až po roce 1880! To patrně souvisí s dopady lidské činnosti na změny klimatu; ve vědě už se o nové epoše Země začíná mluvit jako o éře antropocénu, kdy světu vládne člověk...

Jak u tehdejší, tak i u nové studie jsou zapsáni Jong-Suk Song z Koreje, Tomáš Černý a Doležal. Nový článek v PNAS se dostal pod ruku editora Kerryho Emanuela ze slavného Massachusettského institutu technologií (MIT). Jaké to bylo? „Do takového časopisu je vždy těžké proniknout. Měli jsme i štěstí, že tento člověk je odborníkem na tajfuny, což vedlo i k tomu, že proces nebyl nějak nepříjemný,“ uzavírá Altman.

 

Text vyšel 2.11.2018 v Lidových novinách.

Autor: Martin Rychlík