facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

I nejštědřejší země bádá spolu s Čechy

14. 3. 2019
I nejštědřejší země bádá spolu s Čechy

Šance, že máte doma nějakou tu elektroniku – mobil, televizi či počítač – jihokorejské provenience, je dosti veliká. Značky jako Samsung nebo LG Electronics udávají světové trendy, což platí i pro korejské automobilky: Hyundai a KIA Motors. Není pak náhodou, že Korea patří k nejvýznamnějším investorům v České republice a že v přírodovědných a technických oborech hledá spolupracující mozky i zajímavé nápady v oblasti inovací.

Korea je atraktivní partner. Není na světě jiné země – s jedinou výjimkou Izraele –, která by do vědy, výzkumu a vývoje investovala tak velký díl peněz svého HDP. Pakliže nahlédneme do posledních grafů, tak i mezi nejbohatšími státy skupiny OECD je Korea výjimečná. Na výzkum vynakládali Korejci v roce 2016 neskutečných 4,227 procenta objemu HDP (Izrael dokonce 4,251 procenta), kdežto další nejlepší státy za touto premiantskou dvojicí dosáhly na 3,255 procenta (Švédsko) či 3,144 (Japonsko).

Snahu o co nejlepší propojení znalostí s byznysovými příležitostmi podporuje rovněž státní agentura CzechInvest, jež má od roku 2015 své zastoupení v Soulu. „Více než sedmdesát korejských společností již operuje v České republice, přičemž k nim patří mezinárodní koncerny jako Hyundai Motor Group, Nexen Tire, GS Caltex, Doosan, Hanwha, Hyundai Mobis, Plakor, Sungwoo Hitech či Kiswire,“ láká agenturní web další.

A připomíná, že k nejdůležitějším sektorům patří autoprůmysl (který jsme už detailně popsali v jiném díle seriálu a v textu o Japonsku – linky), produkce umělých hmot a kovů, hi-tech výroba, IT anebo vývoj softwaru. Společné aktivity ve výzkumu se týkají týchž oblastí, ale přesahují i do fyziky či biomedicínských věd. Pro technické obory jsou už zavedenými partnery strojní fakulty ČVUT v Praze a VUT v Brně.

„Spolupráce České republiky s Jižní Koreou má pro nás zásadní význam,“ říkal předloni Petr Očko, předseda vládní Technologické agentury ČR, jež podporuje vazby mezi firmami a výzkumníky, na setkání s partnery z korejského ministerstva průmyslu a Korean Institute for Advancement of Technology (KIAT). Společným zájmem je kupříkladu automatizace výroby v podobě smart factories – tedy Průmysl 4.0. Pionýrskými mezinárodními záměry se má stát šest projektů v dotačním programu Delta s tříletou lhůtou pro řešení. I CzechInvest uspořádal loni v květnu technologickou misi v Koreji zaměřenou na robotiku v Průmyslu 4.0, v jejímž rámci se zástupci českých inovativních firem, univerzit i výzkumných institucí setkali s řadou kolegů z předních korejských ústavů, aby si vyměnili poznatky o trendech v oboru.

Lasery, fyzika a „nano“

Dokladem, že mají Češi o intenzivnější spolupráci zájem, byla i loňská návštěva Evy Zažímalové, předsedkyně Akademie věd ČR. „Korejci vynikají především v inovacích a uvádění výsledků výzkumu do praxe. My jsme zas dobří v základním a raném aplikovaném výzkumu. V tom se můžeme vzájemně doplňovat,“ uvedla profesorka Zažímalová, jež během cesty navštívila i Korejský elektronicko-technologický institut v Songnamu.

„Rýsuje se tam spolupráce v oblasti informatiky, komunikačních technologií, nanotechnologií a nových materiálů nebo v oblasti výzkumu, vývoji i využití laserů,“ dodala Zažímalová, šéfka největší české vědecké instituce s více než padesátkou specializovaných ústavů, které se zaměřují na základní výzkum, na blue-sky research.

Akademie „zabodovala“ v nejnovější edici žebříčku Nature Index, který hodnotí excelentní výstupy ve vybraných přírodovědeckých časopisech. V kategorii „vládních“ institucí vyskočila AV ČR na devatenáctou globální příčku, když získala 86,84 přepočtených bodů. Celkově – mezi všemi institucemi i univerzitami – patří české Akademii věd 160. místo na světě, z korejských ústavů je nejvýše 64. Soulská národní univerzita se 164,41 body. Jen kousek za ní, na 73. světové příčce, se vyjímá elitní výzkumný ústav KAIST, jenž nastřádal 151,79 bodů. Právě ústav pokročilých věd je v hledáčku pro česko-korejské partnerství.

Potenciál v nových centrech

Mnohá už ale navázána i byla. Například nejcitovanější vědec žijící dlouhodobě v Česku, fyzikální chemik Pavel Hobza, působil jako „World Class University Professor“ na Univerzitě v Pohangu (Postech). Vazby s korejskými kolegy rozvíjí i v olomouckém centru RCPTM, které patří mezi 48 novými českými centry k vědecky nejvýkonnějším – jednak exceluje ve studiích o nanomagnetech či vylepšeném grafenu, jednak má svoje patenty.

Kontakty s korejskými vědci, ale i s firmami má nové laserové středisko HiLASE kousíček od Prahy, v Dolních Břežanech, které spadá pod Fyzikální ústav Akademie věd. Loni v červenci se na tamní nejsilnější laser, na Bivoje, přiletěli podívat experti z vlivného Korea Institute of Machinery and Materials (KIMM), aby zjistili možnosti společného vývoje špičkových laserových technologií a jejich využití pro průmysl. Návštěva z KIMM navazovala na technologickou misi, jíž v roce 2016 pořádal CzechInvest (téma optoelektroniky a laserů). To by mohlo zajímat i korejské firmy, takže už dříve byli naopak na „české misi“ asijští žurnalisté, kteří psali články o potenciálním vývoji medicínských laserů pro mikrochirurgii spolu s Korea Electronics Technology Institute (KETI). Rozvíjet mezikontinentální vazby chce další nové multimiliardové centrum – medicínské ICRC v Brně. Třeba v neurologii a ve výzkumu mozku. Před pár lety byl v kontaktu tamní ředitel Gorazd Stokin s představiteli Korea Brain Research Institute (KBRI)

„Od problémů spojených se stárnutím, jako je demence po mozkovou mrtvici, pro nás bude potěšením spolupracovat s korejskými kolegy, protože lékařský výzkum v Koreji je v celosvětovém měřítku velmi dobrý,“ řekl Stokin. Váhu jeho slovům v institutu dodala i účast tehdejšího premiéra ČR Bohuslava Sobotky, jenž přihlížel i podpisu bilaterální smlouvy.

Desítky tisíc citací mají práce jiného chemika Františka Švece z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Ten se specializuje na separační techniky pro chemické a biomedicínské vzorky, na chromatografii. V letech 2013 až 2017 byl hostujícím profesorem jak na vysoké škole v Pekingu, tak do loňska na jedné z elitních jihokorejských univerzit (Gwangju, GIST). „To bylo od nás z Kalifornie vlastně kousek,“ smál se profesor Švec v rozhovoru pro Lidové noviny, neboť dlouho žil a působil v americkém Berkeley.

Kulturou k porozumění!

Přestože Korejci excelují zejména ve vývoji ICT a v elektronice, tak ani chytré technologie a digitální překladače nenahradí vřelé lidské vztahy. V České republice se proto již více než půlstoletí vyučuje koreanistika, specializovaný obor na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

„O dobrém jméně oboru svědčí úzká spolupráce českých koreanistů s mezinárodní organizací korejských studií v Evropě AKSE a systematická podpora ze strany vládních nadací Korea Research Foundation a Korea Foundation. Zájem ze strany velvyslanectví Korejské republiky v Praze umožňuje spolupráci při získávání prostředků na vybavení učeben, knihovny, ale i při uplatnění studentů po absolutoriu,“ vysvětlují stránky katedry.

I díky součinnosti s vládními nadacemi získává česká koreanistika špičkové lektory, jež jsou vybíráni a placeni korejskou stranou. „Program studia je garantován nejen z české strany, ale i ze strany korejské, která si přeje, aby byli v našich podmínkách vychováváni studenti, kteří by byli schopni dobře komunikovat s korejskými partnery za souběžné znalosti jejich zvyků a kultury,“ uvádějí lingvisté. Takové „podhoubí“ jistě ocení vědci i hi-tech firmy.

 

Autor: Martin Rychlík

Článek vznikl v anglické verzi pro web www.czech-research.com.